Článek
Podnikatel Martin Hausenblas nedávno oznámil, že třetinu podílů ve svých firmách odkáže po své smrti nadacím, a jak to vypadá, jeho krok už inspiroval i ostatní.
„Asi tři lidé, se kterými jsem se bavil já nebo Jiří Bárta (dlouholetý ředitel Nadace Via), už o tom uvažují. Zdá se, že to funguje,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Martin Hausenblas s tím, že téma odkazu dnes lidé řeší stále víc. Majitel textilní firmy Adler a jeden ze zakladatelů Liftaga ve své nedávno sepsané závěti konkrétně stanovil, že třicet procent podílů v těchto společnostech připadne Ústecké komunitní nadaci a Nadaci Via.
„Dostal jsem se do učité životní fáze. Potkal jsem svého muže, oženil se a začal řešit děti. Uvědomil jsem si, že mít podíly není nic hezkého, že je to obrovská zodpovědnost. Když já něco ‚podělám‘, tak 400 lidí přijde o jídlo. To je odpovědnost jako hrom a přemýšlel jsem, jestli to chci svým dětem udělat,“ říká Hausenblas s tím, že se mu líbí přístup Warrena Buffetta.
Ten řekl, že chce odkázat svým dětem tolik, aby ve svém životě mohly dělat, co chtějí, ale ne tolik, aby nemusely dělat nic. „Vy tu generaci můžete penězi úplně zkazit,“ vysvětluje Hausenblas.
Právě děti si sedmačtyřicetiletý Martin Hausenblas, který dlouhodobě patří k nejštědřejším dárcům v Česku, přeje už několik let. Teď se spolu se svým mužem k tomuto kroku odhodlali.
Cena za děti? Tři až pět milionů korun
„Pro gaye je to extrémně náročné. Je tam spousta překážek, a pokud chcete vlastní děti, je to prakticky mission impossible,“ říká Hausenblas s tím, že je to i velmi drahé a v Česku zcela nemožné.
„Bavíme se o třech až pěti milionech korun. V Česku to vůbec nelze, většinou se to realizuje ve Spojených státech amerických. Potřebujete paní, která je ochotná darovat vajíčka, a druhou paní, která dítě odnosí. Ze zákona to nesmí být jedna žena. Je to martyrium na dva roky,“ říká Hausenblas s tím, že ho teď chce v USA se svým mužem podstoupit.
„Začneme na konci roku. Covid a nemožnost létat teď vše zkomplikoval,“ dodává. V Česku nelze, aby oba dva rodiče byli rodiči těch dětí. Pokud se vše podaří, narodí se dva američtí státní občané a ve svých papírech budou mít dva otce.
Bez dětí není kotva
„V jistém okamžiku přijde čas, kdy se ptáte, kde je to naplnění. A to jsou děti. Bez toho není ta kotva,“ vysvětluje Hausenblas, který rád mluví o všem otevřeně. Neváhá proto otevřít téma registrovaného partnerství a manželství.
„Co se týče registrace – mezi registrováním a manželstvím je zhruba 200 právních rozdílů. Rozhodně to není rovnocenné. Já platím daně jako ostatní a chci mít i stejná práva. Já toužím po tom, abych se se svým mužem mohl normálně oženit. Naše registrace proběhla na úřadě bez jakéhokoliv obřadu. Já to mám tak, že se registrují auta, pračky, možná ovce. Ale lidé? Netoužím po ničem jiném než mít stejná práva jako ostatní,“ dodává Hausenblas.
