Článek
Proti usmrcení demonstrantů se Íránci vyjádřili ve velkém. Vzácně se lidé z různých vrstev společnosti i různých politických názorů spojili. A přišli s protestem, který v Íránu nemá obdoby.
Americký list The New York Times (NYT) masivní on-line kampaň vyzdvihl pro její nevídaný rozsah. Už v úterý v poledne byl hashtag „Nepopravujte“ (v originále v perštině) v Íránu tím vůbec nejpoužívanějším. Dosud se objevil v milionech tweetů, které publikovali Íránci ze všech koutů světa.
Podle digitálního výzkumníka Amira Rashidiho, který mluvil s NYT, jde o vyšší míru participace na sociálních sítích, než tomu bylo v případě jiných palčivých témat, třeba íránské jaderné dohody z roku 2015 nebo otázky politických vězňů. Kromě Twitteru se výzva k ukončení poprav objevila i na dalších sociálních sítích, zejména Instagramu a Telegramu. Takových příspěvků jsou tam desetitisíce.
#اعدام_نکنید .. It's enough killing pic.twitter.com/jtib2dnU1i
— Ghazal B (@GhazalB6) July 15, 2020
Nejvíce popravuje Čína, Írán je druhý
Popravy nejsou v Íránu nic neobvyklého. Ve skutečnosti je na tomto poli blízkovýchodní země druhou nejaktivnější na světě – prvenství drží Čína. Jen za rok 2019 v Íránu podle informací Amnesty International popravili 251 odsouzených, v Číně pak nejméně 657 lidí. Podle lidskoprávní organizace ale tento údaj možná nepředstavuje skutečný počet popravených, neboť jde o čínské státní tajemství.
K současnému on-line protestu v Íránu vedly události posledních týdnů, které tamními lidmi otřásly. Například muže v Mašhadu, druhé největší íránské metropoli, popravili kvůli opakovanému – a zakázanému – pití alkoholu. Zemřeli také političtí aktivisté nebo ti, co se údajně dopustili špionáže pro americkou CIA.
Tři mladí muži, o nichž se teď mluví nejvíce, jsou odsouzeni k trestu smrti za „vandalismus a žhářství s úmyslem zapojit se do války s Íránskou islámskou republikou“. Jde o Amirhosseina Moradiho, Saeeda Tamjidiho a Mohammada Rajabiho. Podle izraelského listu The Jerusalem Post se ke zmíněným činům přiznali poté, co je mučili.
„Jsem další na řadě, ty jsi další na řadě, jsme další na řadě,“ píše se teď v jednom z mnoha memů, virálních obrázků, které se šíří sociálními sítěmi.
#اعدام_نکنید #dontexecute #DoNotExecute
— Cyrus The Great (@amirbxlta) July 14, 2020
This has been going on for too long pic.twitter.com/kvbXg4lKqc
Ke kupícím se popravám v Íránu se ve středu vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Na Twitteru zveřejnil dva příspěvky, jeden v perštině, druhý v angličtině. „Tři jedinci byli v Íránu odsouzeni k smrti za účast na protestech. Jejich poprava může přijít kdykoliv. Poprava těchto tří lidí vysílá do světa hroznou zprávu a nemělo by k ní dojít,“ napsal Trump. Spojené státy jsou jednou z dvaceti zemí, v nichž loni došlo na výkon trestu smrti. Tímto způsobem tam v roce 2019 zemřelo 22 lidí.
Letos v Americe obnovili po sedmnáctileté přestávce i federální popravy. V úterý dostal v Indianě smrtící injekci vrah tří lidí. Další tři odsouzení vrazi ve federální věznici na výkon trestu ještě čekají.
سه نفر در ایران برای شرکت کردن در تظاهرات محکوم به مرگ شده اند. اعدام آنها در هر لحظه قابل انتظار است. اعدام این سه نفر پیامی اسفناک به دنیا می فرستد و نباید انجام شود. #اعدام_نکنید
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 15, 2020
Podle nevládní organizace NetBlocks, která mimo jiné sleduje používání internetu ve světě, se v úterý večer v Íránu citelně zhoršilo internetové připojení. A podle NYT to potvrzují i jednotlivci. Ani to však není nijak překvapivá záležitost – podle amerického magazínu Newsweek íránský režim omezil připojení k internetu už při loňských demonstracích a stávkách. Je to ovšem poprvé, co k omezení v takovém rozsahu došlo při on-line protestu.
Mimochodem, při demonstracích, které vypukly loni v polovině listopadu kvůli cenám paliva a mizerným životním podmínkám, zabily íránské bezpečnostní síly stovky Íránců. A asi sedm tisíc dalších bylo zatčeno. Protesty se táhly několik měsíců a Íránci při nich volali po svržení tamní vlády a duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Brutální zákrok vůči demonstrantům část mezinárodní společnosti odsoudila, k zásadním změnám v zemi ovšem nedošlo.