Speciál Seznamu: Je možné si objednat trestní stíhání? Jourová musela komentovat Babišův výrok

Česká kandidátka na místopředsedkyni příští Evropské komise Věra Jourová vystupovala dnes při slyšení v Evropském parlamentu jinak, než jak před českým publikem hovoří představitelé hnutí ANO, které Jourovou do komise nominovalo. Na Twitteru to uvedla opoziční TOP 09. Europoslanec ODS Alexandr Vondra vyjádřil přesvědčení, že Jourová nebude mít problém s tím, aby ji Evropský parlament jako eurokomisařku schválil.

„Velmi si ceníme slov budoucí eurokomisařky Věry Jourové o ochraně médií, novinářů, právního státu a menšin. Ocenili bychom ale také to, kdyby se k těmto slovům přihlásil i premiér Andrej Babiš, jehož hnutí Věru Jourovou do Evropské komise vyslalo,“ uvedla TOP 09.

Členské země Evropské unie musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko; sankce není možné zrušit, dokud Moskva nezmění přístup. Na dnešním slyšení před zahraničním výborem Evropského parlamentu to řekl kandidát na pozici vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josep Borrell. Zároveň připomněl dohodu mezi unijními státy o udržování komunikace s Ruskem. Podle agentury AFP avizoval zvláštní důraz na řešení problémů na Balkánu a na východní hranici EU.

Poslanci položili všechny své otázky. Na závěr má Jourová konečnou řeč. „Má práce bude nová. Navazuje na nové výzvy, kterým čelíme. Naším úkolem bude se co nejlépe připravit na volby v roce 2024,“ uzavírá Jourová.

Ptá se europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), co Jourová říká na výrok premiéra Andreje Babiše, že je v České republice možné objednat si trestní stíhání, respektive jak bude jako eurokomisařka na taková prohlášení čelných politiků reagovat.

„Já tomu nevěřím. Myslím si, že Česká republika je právní stát, kde nic takového možné není,“ upíná se Jourová na první část otázky. Pospíšil proto při doptání zdůrazňuje druhou část svého dotazu. „Komise většinou výroky národních politiků nekomentuje a jo tak dobře,“ doplňuje Jourová.

Jako první se ptá poslankyně Roberta Metsolaová (EPP). Jourové se ptá, jak chce v Evropě zlepšit svobodu médií a zamezit vraždám novinářů. Zmiňuje dva případy z poslední doby – vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a maltské novinářky Daphne Caruanové Galiziové.

Jourová ve své odpovědi zmiňuje legislativní návrhy, které předložila nebo má v plánu v této věci předložit.

Věra Jourová skončila svůj úvodní projev. Začíná první kolo otázek poslanců výborů.

Jourová předkládá tři témata, na která se chce zaměřit. „Musíme zlepšit roli spitzenkandidátů, budovat kulturu práva a udržovat právní stát… A bojovat s dezinformacemi, které se s nástupem digitalizace výrazně rozšířily.“ Jako základní hodnotu pak zmiňuje nutnost dodržování základních lidských práv. „Základní lidská práva nejsou překážkou inovacím,“ dodává Jourová.

„Mým cílem bude učinit Evropu demokratičtější a transparentnější. Udržet tradiční hodnoty. Chci, aby byla Evropa silnější a jednotnější,“ začíná Jourová svůj nominační projev. Dále přechází do historie, připomíná 30leté výročí od sametové revoluce.

Věra Jourová se uchází o portfolio hodnot a transparentnosti. Na úvod pronese Jourová svůj projev. Následovat budou dotazy poslanců z jednotlivých výborů. Na otázku má poslanec jednu minutu. Jourová pak dvě na odpověď. Další minuta slouží na doptání se. Otázek bude celkem 25.

Europoslanci budou odpoledne grilovat Věru Jourovou. Ta už ale nyní vydala písemné odpovědi na otázky, které pravděpodobně zazní i dnes. My jsme dokument četli a přinášíme vám základní pilíře, kterými Jourová obhajuje post eurokomisařky pro evropské hodnoty a transparentnost.

Před více než dvěma týdny byla Jourová terčem otázek poslanců ze sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Jak grilování probíhalo, si přečtěte v článku, který obsahuje i záznam jednání.

Řada poslanců před slyšením ocenila práci, kterou Jourová udělala jako komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti v končícím pětiletém období. Také díky jejímu většinou pozitivnímu renomé v EP se neočekává, že by měla patřit mezi kandidáty, s jejichž schválením budou mít poslanci zásadní problém. Těch je přitom letos nebývale mnoho – již před slyšeními vyřadil právní výbor parlamentu ze hry kandidáty Maďarska a Rumunska a během prvního týdne „grilování“ neuspěli jejich kolegové z Francie a Polska, které čeká reparát.