Co bude s Jourovou? Eurokomisařka plánuje v Bruselu svoji budoucnost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Eurokomisařka Věra Jourová hodlá pokračovat ve své funkci, i pokud skončí její mateřské ANO v opozici. S novou českou vládou v čele s ODS se ale může dostávat do střetů i kvůli Maďarsku a Polsku.

„Mandát komisaře se odvíjí od evropských voleb, ten můj končí až v roce 2024. Mám ještě spoustu rozdělané práce. Spolupracuji se všemi demokraticky zvolenými vládami, budu tedy spolupracovat i s českou vládou, na spolupráci se těším,“ řekla Seznam Zprávám Jourová.

Její politická kariéra je pevně spjatá s ANO. Byla jednou z hlavních tváří hnutí, když se teprve etablovalo na české politické scéně. Jako jedna z prvních se postavila po bok Andreje Babiše na jeho politické misi. Později jejich vztahy zjevně ochladly.

Dodnes je ale Jourová řadovou členkou hnutí. Funkce eurokomisaře je ale na domácí vládě nezávislá. „Osobně bych rezignovala, pokud bych vyhodnotila, že nemohu funkci kvalitně zastávat,“ dodala.

O Jourové se v politickém zákulisí mluví jako o možné kandidátce na prezidentku.

Jourová je v nové politické éře v Česku na první pohled spornou postavou.

I kvůli tomu, že v rámci svého portfolia místopředsedkyně Evropské komise pro dodržování unijních hodnot kritizuje stav demokracie v zemích Visegradské čtyřky – v Maďarsku a Polsku. V obou zemích přitom vládnou strany a politici, kteří mají blízko k ODS.

A maďarský premiér Viktor Orbán už její rezignaci jednou požadoval.

Polské Právo a spravedlnost je v jedné frakci Evropského parlamentu s občanskými demokraty. Orbána se proti Jourové opakovaně zastala silná váha ODS, europoslanec a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra, který pro stávající Komisi při slyšení v Evropském parlamentu nehlasoval.

Je to paradox, „zlým mužem“ Evropy Orbánem coby svým hlavním spojencem se během předvolební kampaně chlubil premiér Babiš. Dlouhodobě má ale tvrdá visegradská pravice blízko právě k ODS. Svou roli hrají třeba i kontakty s jejími představiteli ještě z dob disentu před rokem 1989.

I pokud by nová vláda chtěla Jourovou vyměnit, nemá na to páky. Takovou pravomoc má, jak Seznam Zprávám potvrdil Martin Svášek ze zastoupení Evropské komise v České republice, fakticky pouze předseda Evropské komise, momentálně tedy její šéfka Ursula von der Leyenová.

Ta se už Jourové v minulosti zastala, když její rezignaci požadoval právě Orbán. Česká zástupkyně v Komisi tehdy situaci v „jeho“ zemi nazvala nemocnou demokracií, například kvůli omezování svobody médií.

Jourová také Seznam Zprávám řekla, že dle unijních smluv nemohou domovské vlády eurokomisaře jen tak stáhnout. „Zásadně by to ovlivňovalo nezávislost Komisařů,“ uvedla.

Eurokomisařka se vzhledem k výše uvedenému může dostávat do střetů s novou českou vládou.

Že je Jourová tématem, představitelé koalice v neformálních rozhovorech připouštějí. „Odvolávání komisaře po každých národních volbách se mi ale nezdá jako dobrá cesta. Ale je pravda, že se o tom jedná,“ řekl Sezam Zprávám diplomatický zdroj ze vznikající vládní koalice.

Podle zdrojů Seznam Zpráv se do přetahované s Jourovou nepustí. Třeba kvůli tomu, že nové generaci české pravice zjevně záleží na „uměleckém dojmu“ převzetí moci a nechtějí působit příliš drsně a mstivě při účtování se svými předchůdci.

V partii o Jourovou může hrát roli i její možná ambice ucházet se o prezidentský úřad. Prezidentská volba má v řádném termínu proběhnout v lednu 2023. V českém politickém zákulisí se ale stále více mluví o tom, že o Pražský hrad se bude ucházet Andrej Babiš sám.

Evropská politika se přitom může stát nejspornější oblastí vládnutí nové koalice. Zatímco ODS se drží stranou unijního mainstreamu a zakládá si na své skepsi vůči Bruselu, ostatní strany koalic jsou mnohem více proevropsky naladěné.

Nová vláda podle všeho bude hledat politickou figuru pro post českého předsednictví EU. V roce 2009, při premiéře Česka v čele EU, měla vláda Mirka Topolánka vicepremiéra pro evropské záležitosti, byl jím Alexandr Vondra. Ten přípravy a výkon předsednictví z této funkce zaštítil.

Kdo a z jaké koaliční strany to bude, není zatím jasné. Velká část příprav předsednictví leží také na Ministerstvu zahraničních věcí.

Jednotlivé strany vznikající vládní koalice se také neshodnou na tom, jaká má být pozice Česka ve Visegrádské čtyřce - hlavně jak blízké vztahy má mít ke stávajícím vládám v Polsku a Maďarsku. Kromě ODS se strany vyjadřovaly kriticky k příliš těsné spolupráci s Orbánem a polskou vládou.