Článek
Jak vysoká má být tedy česká minimální mzda v době, kdy ekonomika roste? A unesou firmy její další navyšování?
V Duelu spolu diskutovali předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Odbory přišly s požadavkem na zvýšení minimální mzdy už na jaře. S jejich návrhem souzní i ČSSD, která chce debatu o minimální výdělku otevřít i na vládní úrovni. Požadavek obhajují tím, že ekonomika šlape a je na místě, aby z toho měli prospěch i lidé, kteří pobírají nejnižší platy. Pro hnutí ANO je ale navrhovaná částka příliš vysoká. Navyšovat by ji chtělo jen o jeden tisíc korun.
Firmy by se držely pak ještě víc zpátky. Podle nich by nárůst minimální mzdy neměl přesáhnout částku osm set korun. Argumentují tím, že skokové navyšování je nesystematické a mohlo by být pro menší podniky likvidační. Podle zaměstnavatelů se navíc minimální mzda v Česku stala politickým tématem.
Žádají proto jasná pravidla pro růst, aby firmy mohly předem odhadnout náklady a připravit se na ně. Podle vedení Svazu průmyslu a dopravy České republiky by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen.
V současnosti dostávají lidé s minimální mzdou plat ve výši 12 200 korun. Na takovou úroveň navýšila částku vláda Bohuslava Sobotky. I v jeho kabinetu se politici několikrát o danou částku dohadovali. Nakonec zvedala minimální mzdu každý rok. Za čtyři roky ji tak zvýšila o 3700 korun. Chtěla ji přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy a tlačit také na růst ostatních výdělků v zemi.
Minimální mzda v České republice patří stále mezi nejnižší v Evropské unii. Podle údajů statistického úřadu Eurostat je v přepočtu na eura na sedmém místě od konce. Oproti loňskému roku si nicméně své postavení vylepšilo o dvě příčky. Vyšší minimální mzdu ze zemí V4 pobírají i lidé v Polsku nebo Slovensku.