Johnsona už v Británii berou coby příštího premiéra. Známá aktivistka mu hrozí soudním zablokováním brexitu bez dohody

Někteří britští novináři, jako třeba washingtonský zpravodaj prestižních Financial Times, už na sociálních sítích považují za hotovou věc, že žezlo po Therese Mayové uchopí bývalý starosta Londýna a někdejší šéf britské diplomacie. Atmosféru toho, že je už rozhodnuto, přiživuje také chování některých prominentních členů nejsilnější britské strany. Ti skládají Borisi Johnsonovi něco na styl „vazalského slibu” a s předstihem si nárokují budoucí ministerské posty.

Johnsonovi napomohl i obrat o 180 stupňů v podání ministryně práce a sociálních věcí Amber Ruddové, která dříve krátce vedla i resort vnitra a která ve volbě nového konzervativního lídra patří do Huntova tábora. Ruddová na BBC prohlásila, že už si nemyslí, že by nové unijní referendum bylo lepším řešením než „no-deal brexit” tedy odchod Spojeného království z EU bez dohody. Prý se situace změnila a ve snaze zastavit divoký a podle mnohých chaotický brexit si už prý „nehodlá lehat před buldozer”. Podle Ruddové by veřejné přijetí možnosti brexitu bez dohody britskou vládou mohlo nepřímo donutit Evropskou unii ke kompromisu. Politička, která v kampani před referendem v červnu 2016 plamenně vystupovala proti brexitu jako takovému, se ale postavila proti krajní možnosti dočasně pozastavit zasedání parlamentu ve snaze zabránit tomu, aby poslanci „no-deal brexit” zablokovali. Boris Johnson tuhle, na britské poměry silně kontroverzní, variantu vyloučit odmítl.

Pokud by se nová vláda vydala touto cestou, velmi pravděpodobně by celá věc skončila u soudu, a to nejspíš u toho nejvyššího. Po bývalém konzervativním premiérovi Johnu Majorovi tím pohrozila i milionářka, filantropka a aktivistka v jedné osobě Gina Millerová. Ta už přitom jednu zásadní právní bitvu s britskou administrativou vyhrála. Nejvyšší soud jí poměrem hlasů 8:3 dal v prosinci 2016 za pravdu a konstatoval, že londýnská vláda nemůže aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy o zahájení odchodu země z EU bez souhlasu parlamentu.

Pokud by se Boris Johnson pokusil Dolní sněmovnu opět obejít, slibuje Millerová, která dlouhodobě žije pod policejní ochranou, s pomocí slovutných advokátů další soudní klání. Právní firma Mishcon de Reya už také na pokyn Millerové napsala Johnsonovi dopis, ve kterém pozastavení zasedání parlamentu označuje „nejen za ústavně nepřijatelné, ale také protiprávní”. Případná soudní bitva by mohla znamenat, že pravděpodobný příští britský premiér nebude moci dostát svému slibu, že k 31.10. vyvede Spojené království z Evropské unie.

Tahle skutečnost by mohla významně zvýšit pravděpodobnost vypsání předčasných parlamentních voleb. Jejich uspořádání považují nervózní a krajně nespokojení unijní lídři jako jeden z velmi mála důvodů, proč zvážit ještě jeden odklad brexitu. Do případného hlasování nejspíš Labour Party konečně skončí se svým brexitovým lavírováním a nabídne se voličům jednoznačně coby strana žádající setrvání Velké Británie v Evropské unii. V tomto duchu mluví stínová ministryně zahraničí Emily Thornberryová a další přední labouristé. Předseda hlavní opoziční strany Jeremy Corbyn, který je znovu v potížích kvůli kauze údajného antisemitismu v řadách Labour Party, se spolu se svými mocnými poradci tomuto tlaku už nejspíš nedokáže ubránit.