Johnson žádá v dopise EU zrušení irské pojistky. Postoj sedmadvacítky se ale nemění

Britský premiér Boris Johnson poslal odcházejícímu předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis, v němž označuje irskou pojistku za nedemokratickou a vyzývá Unii, aby ji nahradila závazkem, že před koncem přechodného období po brexitu začnou platit „alternativní ujednání”. O nich se mezi Londýnem a Bruselem již v minulosti mluvilo. Jejich konkrétní podoba však známa není, přestože by ujednání měla být právně závazná.

Johnson v dopise uvádí tři hlavní důvody, proč by z brexitové dohody měla zmizet irská pojistka. Podle novopečeného premiéra je nedemokratická a není v souladu s britskou suverenitou. Prý je i v rozporu s požadovanou cílovou pozicí Spojeného království v dlouhodobém vztahu s Evropskou unií a ohrožuje Velkopáteční dohodu, která v devadesátých letech ukončila sektářské násilí v Severním Irsku.

V Bruselu však s návrhem nejspíš neuspěje, protože představitelé členských států již několikrát odmítli jakákoliv další jednání o brexitové dohodě a trvají na tom, že takzvaná irská pojistka bude její součástí. Naposledy to zástupci Unie podle deníku The Guardian připomněli v pondělí. „Dohoda o odchodu z EU není otevřená vůči dalšímu projednávání a irská pojistka se nebude měnit. Legálně proveditelná pojistka, skrze níž je možné vyhnout se tvrdé hranici, zůstává pro unijní sedmadvacítku v otázce brexitové dohody klíčová,” uvedl pro deník The Guardian nejmenovaný dobře informovaný zdroj.

„Drahý Donalde, datum odchodu Velké Británie z Evropské unie, tedy třicátý první říjen, se rychle blíží. Pevně doufám, že unii opustíme s dohodou. Máte mé slovo, že vláda bude energicky a odhodlaně pracovat na tom, abychom dosáhli shody,” tak začíná celkem čtyřstránkový dopis premiéra Spojeného království adresovaný předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. Následují tři body popisující postoj Velké Británie vůči Irsku a jejich vzájemný vztah po brexitu. Dopis dále pokračuje již zmíněnými třemi hlavními důvody k odstranění pojistky.

Jen několik hodin po odeslání dopisu se k obsahu vyjádřil sám adresát. Tusk Johnsonův návrh podle očekávání médií zavrhl. „Irská pojistka představuje záruku, jak se lze na ostrově vyhnout tvrdé hranici, pokud a dokud se nenajde jiná alternativa. Ti, kteří se staví proti pojistce, ale nenavrhují realistické alternativy, v podstatě podporují znovuzavedení hranice. I když si to nepřipouští,” uvedl Donald Tusk na Twitteru.

„Tohle je jasný a neměnný postoj Evropské unie a takový i zůstává,” potvrdil Tuskovo vyjádření irský ministr zahraničí Simon Coveney. Stejné stanovisko mezitím zaujala například i Evropská komise. Podle její mluvčí Natashy Bertaudové neposkytuje Johnsonův dopis žádný realistický návrh na to, jak zabránit návratu tvrdé hranice, a pojistku určil Brusel i Londýn jako jedinou možnost, jak zajistit prostupnou hranici a vyhnout se hraničním kontrolám. Experti se obávají, že by návrat kontrol na hranici mezi Ulsterem a Irskou republikou mohl vést k obnovení násilností.

Boris Johnson má se svým návrhem šanci ještě u Emmanuela Macrona či Angely Merkelové – s francouzským prezidentem bude britský předseda vlády jednat ve čtvrtek, ještě před víkendovým summitem zemí G7 ve francouzském letovisku Biarritz, jehož se oba státníci zúčastní. S německou kancléřkou se Johnson plánuje sejít ve středu večer v Berlíně.

Jak píše britský deník The Telegraph, Johnson se u Merkelové zřejmě nesetká s úspěchem, a to hned z několika důvodů. Zaprvé, Německo nemůže podle svých představitelů zradit Irsko tím, že by v otázce irské pojistky bylo ochotné byť jen lehce ustoupit, například uvedením dlouhodobého limitu v délce deseti až dvanácti let. Podstatou Unie je totiž podle listu solidarita a podpora menších států ze strany těch větších.

Johnson se bude snažit Merkelovou přesvědčit, aby vyvinula tlak na ostatní členské státy, především právě na Irsko, aby společně irskou pojistku odstranili. Jak ale dříve varoval irský premiér Leo Varadkar, na dohodě nesmí být změněna ani čárka.

Podnítit k souhlasu se podle deníku The Telegraph Merkelová nenechá ani tajnou zprávou vlády o dopravním chaosu a nedostatku léků či potravin, která vyvolala obavy nejen u obyvatel Spojeného království.

Z dosavadních vyjádření představitelů Evropské unie je patrné, že vznesená žádost britského předsedy vlády patrně nebude vyslyšena. Pokud by ale sedmadvacítka na návrh přistoupila, rozeběhlo by se nové kolo unijních jednání. To by zcela jistě způsobilo, že aktuální datum brexitu by se muselo opět posunout na pozdější termín. Ten stávající, tedy 31. říjen, je však Johnsonovou prioritou číslo jedna. Sám to dnes ostatně připomněl na sociálních sítích.

Vypadá to, že nový britský premiér Boris Johnson chce mít jistotu, že po ukončení brexitových jednání a konečném vystoupení Spojeného království z Evropské unie bude moci v předpokládané volební kampani prohlásit, že pro občany své země udělal maximum, co v dané situaci udělat mohl.