Johnson vs. Hunt. V čem se liší kandidáti na britského premiéra?

Oba kandidáti se ohledně brexitu shodnou na jedné věci. Dohoda, kterou zajistila Theresa Mayová, je špatná. Proto s Evropskou unií vyjednají v případě svého zvolení novou, lepší. Brusel sice už dříve odmítnul vyjednávání nové brexitové smlouvy, ale to podle nich není překážkou.

Boris Johnson patří k radikálnějšímu křídlu příznivců brexitu. Bývalý šéf britské diplomacie slibuje, že Británie evropský blok opustí na konci října, ať se děje, co se děje. Tedy i bez dohody. Variantu tvrdého brexitu ale vidí s pravděpodobností jedné k milionu. A když už k němu dojde, Johnson podle svých slov EU nevyplatí 39 miliard liber, které Brusel za rozchod požaduje, o čemž psala například agentura Reuters.

Huntovi brexit bez dohody není příliš po chuti. Přesto je na něj podle svých slov připravený a do konce září chce mít jasno, zda EU přistoupí na nová jednání. Pokud ne, připraví Brity na odchod bez dohody. Brexit bez dohody pak označuje za lepší variantu než setrvání v EU, napsal deník The Guardian.

V pohledu na migraci se oba kandidáti do čela konzervativců zčásti rozcházejí. Johnson chce představit přísná opatření, která fungují například v Austrálii. Přistěhovalci budou hodnoceni v bodovém systému, který zohlední, jestli mají nabídku stabilního zaměstnání nebo zda umí anglicky. Pokud neuspějí, do země se nedostanou. Stejně tak chce imigrantům zamezit v okamžitém čerpání sociálních benefitů.

Hunt naopak volá po flexibilnějším přístupu k přistěhovalectví. Prioritou by podle něj měl příjem lidí s odbornou kvalifikací. Zároveň se staví proti podmínce, aby do Velké Británie nemohli přijít kvalifikovaní pracovníci s méně než 30 tisíci liber na účtě.

Oba se ale shodují v podpoře dříve představených legislativ o pohybu osob v době po odchodu Británie z EU. Ve zkratce britská média hodnotí, že Hunt představuje kandidáta se střízlivějším pohledem na situaci než Johnson, který dlouhodobě poutá pozornost protiimigračními výroky.

Hunt i Johnson slibují vyšší investice do státních institucí. V tom se shodnou, na způsobu jejich rozdělení už méně. Hunt chce v příštích letech navýšit armádní rozpočet o 15 miliard liber, Britové by se tak pod jeho vedením měli udržet mezi hrstkou států NATO, které na obranu vydávají alespoň 2 procenta HDP.

Johnson chce posílit domácí obranu – a sice policii. Bezpečnostní složky pod vedením dosluhující premiérky Mayové strádaly finančně a v důsledku i personálně. Její oponenti ji navíc obviňují, že vše zapříčinila už jako ministryně vnitra, když navrhla škrty v rozpočtu policie. Británie v posledních letech mimo jiné zaznamenala strmý nárůst útoky nožem a takzvaný knife crime je jedním z hlavních bezpečnostních strašáků. Bývalý starosta Londýna slibuje nabrat 20 tisíc nových policistů do roku 2022.

Za Hunta by se další utrácení mělo týkat ještě výstavby bytů a domů, těch slibuje přes milion a půl. Pro mladé občany Británie pak chce vytvořit program, který by jim pomohl k vlastnictví vlastní nemovitosti. Johnson se zase v oblasti sociální politiky příklání mimo jiné k navýšení minimální mzdy.

Jak Hunt, tak Johnson se nedávno zavázali k tomu, že povedou Británii k tomu, aby byla do roku 2050 uhlíkově neutrální. Johnson dokonce vyjádřil přání, aby se pod jeho vedením z Británie stal globální lídr zelené politiky.

Ovšem Johnson v minulosti hlasoval proti prakticky každému zelenému opatření a před čtyřmi lety odmítl globální oteplování v článku pro The Telegraph. Britská média upozorňují také na to, že i u Jeremyho Hunta hovoří hlasovací historie proti tomu, že by byl příznivcem takových opatření.

V pohledu na palčivé zahraniční problémy dneška se Johnson s Huntem v podstatě shodnou. Oba se v nedávných rozhovorech pro BBC a agenturu Reuters vyjádřili, že podporují protesty v Hongkongu. Oba zdůraznili, že dosavadní princip „jedna země, dva systémy” musí zůstat zachovaný, Hunt, z pozice ministra zahraničí Velké Británie, také Čínu varoval před závažnými důsledky, pokud by nerespektovala staré dohody o liberálním směřování bývalé britské kolonie.

Shodný postoj oba rivalové zastávají i v otázce Íránu. Opakovaně v posledních dvou měsících varovali před porušováním jaderné dohody a prolomením limitů obohacování uranu. Podle Johnsona íránské počínání destabilizuje vztahy v regionu, tento názor zastává i Hunt. V rozhovoru pro BBC v polovině června konkrétně uvedl, že Írán destabilizuje Libanon skrze podporu hnutí Hizballáh a Jemen tím, že z jeho území odpalují šíitští radikálové rakety na území Saúdské Arábie.