Článek
V úterý 3. září se do poslaneckých lavic vrátí členové Dolní sněmovny. Až do předčasného ukončení parlamentní schůze příští týden je čeká vyhrocená debata i boj s časem.
Zákonodárci napříč jednotlivými frakcemi totiž připravují legislativu, která by vládě zabránila k 31. říjnu opustit Evropskou unii bez dohody. Taková norma by současně znamenala, že kabinet požádá o další oddálení termínu brexitu. Podle předsedy Labour Party Jeremyho Corbyna je tento týden nejspíš posledním, kdy půjde brexitu bez dohody zabránit.
Boris Johnson is pushing the UK constitution to the limit https://t.co/4IwkTbU9f5
— Financial Times (@FT) September 2, 2019
Členové vlády Borise Johnsona – jako například v neděli na BBC Michael Gove – ale odmítli potvrdit, že se kabinet případnou legislativní normou bude skutečně řídit.
Podle řady expertů tím Gove a spol. de facto zpochybňují, že se v Británii respektuje vláda zákona.
Premiér Johnson svolal na dnešní podvečer mimořádné zasedání vlády, po kterém má následovat setkání se členy poslaneckého klubu Konzervativní strany.
Právě těm adresovali Johnson a jeho poradci v čele s Dominicem Cummingsem nezvykle drsné varování: „Pokud se připojíte k parlamentnímu tažení proti no-deal brexitu, čeká vás vyloučení z poslaneckého klubu a vyřazení z kandidátní listiny pro příští volby.”
K druhé části hrozby chce konzervativní vedení sáhnout i v situaci, kdy místní stranická buňka „rebela” v daném volebním okrsku schválí a nominuje. Podle renomovaného novináře Roberta Pestona je celkem 22 konzervativních poslanců, včetně někdejších členů kabinetu, odhodláno se Johnsonovi navzdory výhrůžkám vzepřít.
NEW: @peston has the list of Tory rebels willing to vote to prevent No Deal. Here they are: pic.twitter.com/6DYcCCGgL7
— Paul Brand (@PaulBrandITV) September 2, 2019
Podle agentury Bloomberg vnímá Boris Johnson nadcházející pravděpodobné hlasování v Dolní sněmovně o zastavení brexitu bez dohody jako hlasování o nedůvěře vládě. Pokud by tak ministerský předseda hlasování prohrál, mohl by ve Spojeném království vyhlásit předčasné parlamentní volby s termínem konání ještě před 31. říjnem, tedy před dosud platným datem brexitu.
As I understand it govt can change it by proclamation - so they could name a date but then change it further down the line https://t.co/EGsRR5lcb1
— Laura Kuenssberg (@bbclaurak) September 2, 2019
Podle některých politiků, včetně expremiéra Tonyho Blaira, jde ale o rafinovanou past. Vláda totiž může bez souhlasu parlamentu datum voleb změnit a posunout ho třeba až na listopadový termín. Mezitím by pak země nejspíš bez dohody odešla z EU.