Článek
V britských kruzích se varianta, kdy Británie opustí evropský společný trh bez dohody, nazývá „australský scénář“. To podle obchodní dohody mezi EU a Austrálii, která upravuje tak málo oblastí společného obchodu, že ji obě strany považují spíš za projev dobré vůle.
Mezi Velkou Británií a Evroskou unií evidentně chybí i ona dobrá vůle, protože na konci letošního roku hrozí náhlé přervání 47 let budovaných ekonomických pout a obě strany to citelně zabolí zrovna v době, kdy by se měly začít vzpamatovávat z chaosu vyvolaného koronavirem.
Vyjednavači se na expertní úrovni sešli včera při soukromé večeři, podle agentury Bloomberg se podávaly ryby – doslova šlo o platýse, obrazně o uspořádání práv na lov darů moře. Rybolov patří k hlavním třecím plochám mezi sedmadvacítkou a jejím bývalým členem. Britové chtějí omezit evropským státům rybolov ve svých vodách, což se logicky nelíbí Francii, Španělsku nebo Irsku.
Ale rybolov není zdaleka jedinou třecí plochou, k dalším patří třeba úloha Evropského soudního dvora, nastavení pravidel pro hospodářskou soutěž, požadavky na kvalitu potravin až po uzavírání obchodních dohod v době pobrexitové.
Všechno, nebo nic
Od července předsedá Evropské unii Německo, takže kromě koronaviru se musí v Berlíně soustředit i na dojednání pokud možná rozumného kompromisu. Britský trh navíc představuje pro řadu německých firem důležité odbytiště, což ostatně platí také pro Česko. Británie tradičně obsazovala u českých vývozců pátou příčku, takže udržení co nejužšího pouta mezi EU a Británií je i v českém zájmu.
Britský premiér Boris Johnson při jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou navýšil sázky a prohlásil, že pokud se Evropská unie nepohne ke kompromisu, odejdou Britové klidně i bez dohody. „Ministerský předseda zdůraznil, že Velká Británie je připravená tvrdě pracovat na dosažení dohody,“ uvedla premiérova kancelář v prohlášení. Dodala však, že stejně tak bude Spojené království připravené opustit přechodné dvouleté období i na základě „australských podmínek“, pokud k dohodě nedojde.
Z druhé strany však zní, že Velká Británie a její vyjednavači v čele s Davidem Frostem fungují chaoticky a často mění vyjednávací pozice. Co se podle unijních vyjednavačů nemění, je britská snaha vyzobnout si z výdobytků evropské integrace v podobě čtyř základních svobod – tedy volného pohybu osob, zboží služeb a kapitálu – jen to, co se hodí. A pokud možno za to nic neplatit.
