Joe Biden je kvůli Afghánistánu pod palbou kritiky

„Pravděpodobnost, že by Tálibán všechno ovládl a vlastnil celou zemi, je velmi malá,“ sdělil americký prezident Joe Biden 8. července tohoto roku. Uběhl více než měsíc a nejnovější události naznačují přesný opak, než který hlava Spojených států nastínila.

Ještě tentýž den Biden stanovil 31. srpen jakožto den, kdy v Afghánistánu oficiálně skončí americká vojenská mise. Američané totiž už podle něj měli dosáhnout svých cílů, které si stanovili po teroristických útocích spáchaných organizací al-Káida roku 2001, a dále měla být odpovědnost na Afgháncích.

Podobná slova mohli lidé během víkendu slyšet i od ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena. „Před 20 lety jsme šli do Afghánistánu s určitým posláním, a tím posláním bylo vypořádat se s těmi, kdo na nás 11. září (2001) zaútočili. Tento úkol jsme splnili,“ prohlásil šéf americké diplomacie.

Značná část vojáků z území Afghánistánu odešla ještě před začátkem léta, začátkem července už zemi opustilo 90 procent americké armády. Spolu s nimi začaly odcházet i síly jiných států, a islamistickému hnutí Tálibán se tak postupně otevřely dveře k moci. V posledních dnech pak jeho bojovníci zaznamenali výrazné územní zisky a v neděli obsadili i hlavní město země Kábul.

Biden podle agentury AP vedl prezidentskou kampaň jako ostřílený odborník na mezinárodní vztahy a mimo jiné stál za názorem, že Američané všech politických přesvědčení jsou dvacetiletou válkou unaveni. Konflikt ukázal finanční hranice i hranice vojenské síly používané k vynucení demokracie západního stylu ve společnosti, která není připravena nebo není ochotna ji přijmout.

V neděli ale přední představitelé Bidenovy administrativy uznali, že je rychlost kolapsu afghánských bezpečnostních sil zaskočila. Patří mezi ně i americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, ten ovšem pro televizi NBC uvedl, že Spojené státy jednoduše nemohou afghánským jednotkám dodat vůli bojovat za svou zemi.

Ukázat prstem ohledně viny za afghánské dění už stihlo třeba několik členů Republikánské strany. Podle Steva Scaliseho, který je jedním z nejvýše postavených republikánů ve Sněmovně reprezentantů, je stažení amerických sil ze země epickým selháním a evakuace americké ambasády je podle něj Bidenovým „saigonským okamžikem“.

Scalise „saigonským okamžikem“ odkazoval na rok 1975 a odchod amerických vojsk z Ho Či Minova Města na konci vietnamské války, ve které Američané utrpěli porážku. Jejich úprk tehdy zachytili fotografové, a vznikly tak slavné snímky, na kterých evakuovaní nastupují do posledního vrtulníku na střeše ambasády.

Opakování podobné události Biden také začátkem července vyloučil s tím, že situace je velmi odlišná. Z velvyslanectví USA v Kábulu ale už stihla zmizet americká vlajka a poslední pracovník zhasl. „Za žádných okolností neuvidíte, jak jsou lidé zvedáni ze střechy amerického velvyslanectví v Afghánistánu. Tohle vůbec není srovnatelné,“ prohlásil před více než měsícem Biden.

„Je jen otázkou času, kdy se v Afghánistánu znovu objeví al-Káida a bude představovat hrozbu pro americkou vlast a západní svět. Zdá se, že prezident Biden zapomíná na teroristické hrozby, které budou pocházet z Afghánistánu ovládaného Tálibánem,“ napsala na Twitteru další republikánská tvář Lindsey Graham, americký senátor za Jižní Karolínu.

Svou kritiku připojil i Bidenův předchůdce Donald Trump. „Je načase, aby Joe Biden rezignoval kvůli ostudě za to, co dovolil, aby se stalo Afghánistánu,“ hlásá Trumpovo vyjádření, ve kterém mimo jiné opět zpochybnil legitimitu prezidentských voleb v roce 2020.

Biden už v sobotu upozornil, že při nástupu do funkce po Trumpovi zdědil dohodu, která Tálibánu umožnila získat největší vojenskou sílu od roku 2001 a stanovila stažení amerických vojsk do 1. května 2021. Ještě v dubnu tohoto roku navíc Trump v jiném prohlášení naříkal, že prezident Biden se stáhnutím Američanů příliš otálí.

Biden je čtvrtým americkým prezidentem, který výzvám v Afghánistánu čelí, a dlouhodobě trval na tom, že nejdelší americkou válku nepředá svému nástupci. Jak Trump, tak i jeho předchůdce Barack Obama chtěli Afghánistán opustit, ale nakonec se podvolili nesouhlasu vojenských vůdců a dalším politickým problémům.

Biden byl oproti nim vytrvalý ve svém rozhodnutí a odmítal změnit stanovený termín pro ukončení americké mise. Podle agentury AP za to mohlo přesvědčení, že americká veřejnost je na jeho straně. Koncem července například průzkum ABC News/Ipsos ukázal, že 55 procent Američanů schvaluje to, jak Biden stažení vojsk zvládl.

Na Bidenově frontě je ale momentálně klid a v průběhu pondělí měl prezident zůstat v prezidentském letovisku Camp David, kde dostává pravidelné brífinky o afghánské situaci. Konat se mělo i několik hovorů se členy týmu národní bezpečnosti USA. Veřejně by se Biden měl o událostech vyjádřit v pondělí večer našeho času.