Jižní Korea volá po zákazu vlajky s vycházejícím sluncem na OH v Tokiu. Přirovnává ji ke svastice

„Vlajka, která symbolizuje válku, se nehodí na pokojné olympijské hry,“ řekl jihokorejským médiím An Min-suk, poslanec za vládní Demokratickou stranu. „Vlajka vycházejícího slunce je pro Asiaty a Korejce podobná symbolu ďábla, stejně jako Evropanům připomíná svastika, jakožto symbol nacistů, invazi a hrůzu,“ dodal.

Právě členové jihokorejského jednokomorového parlamentu přijali rezoluci, ve které požadují zákaz použití japonské vlajky na příštích olympijských hrách. A to poté, co Mezinárodní olympijský výbor nevyhověl stejné žádosti jihokorejského ministerstva sportu. Rezort uvedl, že „pro spoustu Jihokorejců jde o symbol japonského militarismu a kolonialismu“.

Organizátoři olympiády v Japonsku ale uvedli, že omezení používání vlajky při olympijských hrách neplánují. A dodali, že symbol, který se v Japonsku hojně užívá, nemá žádné politické konotace. Podle japonského ministerstva zahraničí jde o součást tamní kultury, kterou přijala i široká mezinárodní společnost.

Vlajka Kjokudžitsuki, tedy vojenská standarta japonského císařského námořnictva, podle japanologa Jana Sýkory z Filozofické fakulty UK symbolizuje Slunce. „Japonci svůj původ odvozují mytologicky od bohyně Slunce Amaterasu. A první císař Džimmu je vnukem této bohyně, je tam tedy vazba na bohyni Slunce,“ vysvětlil Seznamu japanolog.

Jihokorejcům ale vojenská standarta s vycházejícím sluncem připomíná japonskou koloniální nadvládu v první polovině minulého století. Japonci Jižní Koreu kolonizovali od roku 1910 až do kapitulace v druhé světové válce o 35 let později.

„Kolektivní historická paměť působí na obou stranách. A Jižní Korea vnímá ten vztah zatím jako nevyrovnaný, nedošlo podle ní k důslednému vyrovnání s minulostí. Tak jako například v německo-polských nebo německo-českých vztazích,“ řekl odborník. „Takže korejská strana namítá, že tohle je jen součást širšího problému vyrovnávání se s minulostí, které Japonsko zatím neučinilo,“ dodal Sýkora.

Spor o vyrovnání se na Dálném východě rozhořel loni. Jihokorejský nejvyšší soud tehdy nařídil japonským společnostem, aby odškodnily Jihokorejce, kteří byli v době kolonizace nuceni pracovat v japonských dolech a továrnách. S tím Japonsko ale nesouhlasí – veškeré nároky na odškodnění měla vyřešit poválečná mírová smlouva.

Tokio na rozhodnutí jihokorejského nejvyššího soudu reagovalo odvetou – vyřadilo Jižní Koreu ze seznamu zvýhodněných obchodních partnerů, kteří se při obchodování těší minimu omezení. A zakázalo i vývoz důležitých chemikálií, které jihokorejské firmy používají k výrobě elektroniky. Reakce Soulu na sebe nenechala dlouho čekat. Zrušila dohodu o sdílení zpravodajských informací s Japonskem.

Diplomatické neshody ohledně vojenské standarty by mohly ještě eskalovat – a třeba ohrozit účast Jižní Koreje na olympiádě. „Záleží na tom, do jaké míry vstoupí do tohoto sporu politika a ideologie,“ řekl japanolog Sýkora.

„Je pravdou, když se bavíme o té standartě vojenského námořnictva, který tedy bývá jednou z variant státní vlajky, že FIFA v případě mezinárodních fotbalových utkání zakázala tuto vlajku používat,“ připomněl odborník. Když je tedy při příležitosti nějakého utkání v rámci světového šampionátu vztyčena japonská vlajka, musí jít pouze o červený kotouč bez paprsků z něho vycházejících.

„Diskutuje se o tom, jestli by Mezinárodní olympijský výbor neměl přikročit ke stejným krokům jako FIFA. Takže v případě olympiády zakázat používání tohoto provedení japonské vlajky,“ vysvětlil Sýkora. Japonští atleti přitom dosud soutěžili především pod vlajkou Hinomaru, tedy zmiňovaným červeným kotoučem na bílém pozadí. Jihokorejci se ale obávají, že japonští diváci budou svým sportovcům fandit právě s vlajkami s tímto symbolem.

K oficiálnímu omezení používání vojenské standarty na letní olympiádě ale podle Sýkory pravděpodobně nedojde. „Už z toho důvodu, že je Japonsko pořadatelskou zemí. Na druhou stranu si myslím, že se samo zdrží používání těchto symbolů. Já si osobně myslím, že Japonci jsou národ kompromisů. Takže by mohlo dojít k tiché dohodě mezi Mezinárodním olympijským výborem a japonskou stranou. Japonsko se zdrží jakékoliv prezentace těchto vlajek a výbor nebude přistupovat k nějakým radikálním zákazům. Najde se nějaký kompromis,“ domnívá se Sýkora.

Původní představa starých Řeků dedikuje olympijské hry pouze sportu, stranou by měly jít války i diplomatické neshody. Ušlechtilou myšlenku se ale v novodobé historii sportovního klání často nedaří naplnit. Slavnou soutěž provází bojkoty, politické hry i krveprolití.

V roce 1980 se například rozhodlo přes 60 států v čele s USA, Německem nebo Japonskem bojkotovat letní olympiádu v Moskvě. A to kvůli sovětské invazi do Afghánistánu. Sovětský svaz a dalších 14 socialistických zemí se na oplátku nezúčastnilo olympijských her v Los Angeles v roce 1984. Vadila jim jejich komercializace.

Součástí historie moderních olympijských her je i mnichovský masakr. V roce 1972 při letní olympiádě v Mnichově unesli a zavraždili palestinští teroristé dvanáct izraelských sportovců. Šlo o první olympijské klání v Německu od roku 1936, kdy je v zemi pořádal Adolf Hitler. A zneužil je k propagandistickým účelům.