Článek
Jihokorejským ženám, které potrat i přes jeho legislativní zákaz podstoupily, pak hrozil rok za mřížemi nebo pokuta – ta mohla vyšplhat až ke v přepočtu čtyřem desítkám tisíc korun. Úřady navíc netrestaly jen ženy, co prošly zákrokem – lékařům a personálu hrozily za provedení potratu dva roky ve vězení.
Pro zrušení zákazu tohoto zákroku bylo sedm soudců z devíti, stačilo by ale i šest rukou. Zákrok byl v zemi nezákonný po 66 let. Zákaz vláda uzákonila v roce 1953, výjimku udělala pouze v případech znásilnění, incestu, genetických postižení plodu a těhotenství nebezpečného pro život matky.
Už po několika letech se ale ukázalo, že zákaz potratů nesouzní s tamními společenskými normami i směřováním vlády. Ta totiž třeba v 60. letech tlačila na snížení porodnosti – a to kvůli tomu, aby měla obyvatelstvo pod kontrolou. Podle tradice ale jihokorejské páry preferují mužského potomka před ženským – chlapci nesli jméno rodu a ženy proto rodily do chvíle, kdy nepřivedly na svět právě muže. S uzákoněním zákazu potratů na jedné straně a tlakem na nízkou porodnost na straně druhé jim tak nezbývalo mnoho legálních cest, jak situaci řešit.
Za zrušení zákazu potratů už od konce března v jihokorejském Soulu demonstrovalo víc než tisíc žen a podle průzkumu Korejského institutu pro zdraví a sociální věci byly pro zrušení zákona tři ze čtyř dotázaných žen ve věku od 15 do 44 let. Dvacet procent z nich navíc už interrupci prodělalo – a to právě ilegálně.
Částečný i úplný zákaz potratů ale není ve světě nic neobvyklého – ve svých zákonech ho má ukotveno víc než sto států. Třeba na Maltě platí úplný zákaz, stejně jako v Iráku. V Pákistánu nebo Polsku je zase interrupce pod zákazem částečně – úřady ji povolují pouze případě, že jde o záchranu života matky. V Polsku proti zákazu masově protestovali naposledy loni. Tisíce lidí vyjádřily nesouhlas s plánem vlády zahrnout do zákazu i případy, kdy bude plod poškozen. V davu se proto objevovaly transparenty s nápisy jako „Neporodím mrtvé dítě” nebo „Moje tělo, moje práva”.
Česká republika dovoluje podstoupit potrat bez udání důvodu. I proto sem kvůli zákroku jezdí cizinky. Jen předloni jich bylo podle záznamů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 145. Na tento zákrok šla také necelá tisícovka těch, které mají v Česku trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Celkově předloni provedli čeští lékaři 19 415 potratů. Ne všichni politici ale s možností volby souhlasí. Třeba prezident Zeman letos opět udělil záštitu Pochodu pro život a rodinu. Ten se uskuteční na konci měsíce a jeho organizátor, hnutí Pro život, lobbuje proti potratům.
