Jižní Korea bez domácího přenosu koronaviru. Jaký recept slavil úspěch?

Zatímco na přelomu února a března přibývali nakažení v Jižní Koreji po stovkách denně, s končícím dubnem země počítá nové případy nákazy v řádu jednotek. Podle korejského Centra pro prevenci a kontrolu nemocí navíc poslední dubnový den se ze čtyř nových pacientů ani jeden nenakazil na území Jižní Koreje. Celkem má ze zahraničí pocházet 1065 případů, 90 procent z toho byli Korejci.

Vláda v souvislosti s poklesem počtu nových případů oznámila postupné uvolňování opatření, odborníci ale nadále varují, že nakažených by znovu mohlo výrazněji přibýt během následujících státních svátků, ve čtvrtek totiž Korejci slaví „Buddhovy narozeniny“, v pátek první máj a v úterý Den dětí.

Dobrou zprávou ale podle zdravotníků je to, že k výraznému nárůstu případů nedošlo okolo parlamentních voleb, kdy lidé museli odvolit v rouškách a ochranných rukavicích. „Dvacet devět milionů voličů se 15. dubna zúčastnilo voleb, po vypršení inkubační doby dvou týdnů nebyl ohlášen jediný případ spojený s hlasováním,“ cituje The Guardian šéfa úřadu pro veřejné zdraví Yoona Tae-ho.

Dalším pozitivem je středeční oznámení korejského expertního panelu. Podle odborníků u pozitivně testovaných pacientů, kteří už nemoc prodělali, nedošlo k „reaktivaci“ nákazy nebo znovunakažení, ale šlo pouze o chybu testů. Zde se mělo jednat hned o 292 případů.

Jižní Koreji k současnému stavu pomohly především tři věci. Zaprvé země usilovně testovala, ještě než Světová zdravotnická organizace v polovině března vyzvala země, aby „testovaly, testovaly a testovaly“. Týdny před výzvou WHO Jižní Korea testovala v průměru 12 tisíc lidí denně, některé dny pak počet provedených testů přesáhl hranici 20 tisíc, to vše ve stovkách odběrových stanovišť, která fungovala i na bázi drive-through. Test byl vždy proveden do deseti minut a výsledek lidem zdravotníci odeslali na telefon do 24 hodin. Do poloviny března tak země otestovala více než 270 tisíc lidí.

Kromě testování Jižní Korea využila také toho, že je nejpropojenějším státem světa. Druhým důležitým faktorem v boji proti koronaviru se tak stalo využívání mobilních technologií k takzvanému trasování kontaktů, tedy něčemu na způsob české Chytré karantény. Lidé, kteří byli pozitivně testováni, byli požádáni, aby úřadům pomohli vysledovat jejich pohyb pomocí GPS v jejich telefonu, záznamů bezpečnostních kamer a transakcí platební kartou. Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí tak mohlo v reálném čase posílat upozornění všem uživatelům tohoto programu, kteří se tak mohli dozvědět, že se setkali s infikovanou osobou.

Třetí důležitou součástí opatření byla spolupráce obyvatel s vládou, která na Korejce naléhala, aby dodržovali zavedená opatření. Jednání vlády bylo podle Jeromeho Kima, generálního ředitele Mezinárodního vakcinologického institutu v Soulu, „rozhodné, transparentní a především založené na datech, nikoli na emocích“, cituje Kima deník The Guardian.

Právě to pomohlo podle Kima k překonání krize. „Informované obyvatelstvo zkrátka začalo dobrovolně spolupracovat,“ komentuje Kim. Vláda jako pomoc ostatním státům vydala něco na způsob příručky. „Jižní Korea úspěšně zploštila křivku za 20 dní, aniž by vynucovala extrémní drakonická opatření, která omezují svobodu a pohyb lidí,“ stojí ve vládním textu.