Článek
Guvernér amerického New Yorku Andrew Cuomo hovoří o důležitosti mentálního zdraví, psychologové nabádají ke Skype konzultacím a lidé na sítích otevřeně mluví o tom, že pravidelně navštěvují psychoterapii. Jestli nás něco tahle krize naučí, tak „normalizovat“ psychické nemoci.
„Přijdu možná o něco později, mám psychoterapii,“ říkala ještě před vypuknutím pandemie kamarádka s omluvou, že dorazí na pivo se zpožděním. Trochu ve mně hrklo, ale jen proto, že nejsem zvyklá, že se mezi lidmi zcela bez emocí mluví o tom, že někdo navštěvuje psychologa. Běžné to totiž není.
Teď jsme se ale najednou ocitli v situaci, která je právě pro psychické zdraví obrovskou zátěží. Karanténa, izolace, málo práce nebo naopak nekončící pracovní doba. To všechno dopadá na každého z nás. Když se připočtou ještě mimokoronavirové životní problémy, může člověk zažít stavy, které ho třeba doteď míjely: úzkost, strach, možná až deprese.
V tu chvíli se ale u nás jako mávnutím kouzelnické hůlky začalo ve virtuálním, ale třeba i éterovém světě o těchto problémech, no, prostě mluvit.
Na veřejnoprávním Rádiu Wave například vznikl projekt Samotka, kam posluchači posílají svoje minutové nahrávky z karantény a hovoří o svých pocitech. Na konci je analyzuje psychoterapeut Jan Vojtko. Lidi, kteří cítí problémy, vyzývají na stejné stanici každý týden moderátorky pořadu Buchty k návštěvě psychoterapeuta. Protože tak to má být. Stejně jako když jdete k zubaři, když vás bolí zub, tak jdete k psychologovi, když vás bolí tam něco uvnitř.
V zahraničí se takové hlasy ozývají shora. Newyorský guvernér Andrew Cuomo řídí stát, ve kterém se nachází aktuální epicentrum nákazy. Vedle obecných faktů a informací praktického rázu si Cuomo během pravidelných tiskových konferencí najde čas a prostor i pro osobní vzkazy. Dává najevo, že chápe tíseň. A otevřeně mluví i o strachu, který má o svoji rodinu. Jeho bratr Chris, moderátor stanice CNN, byl společně se svou manželkou diagnostikován na covid-19.
A tak se zdá, že až (pokud) se věci dají do normálu, zůstane nám pocit, že jít si pro psychologickou pomoc je také „normální“.
Není to tak jednoduché. Situace je bezprecedentní i pro samotné terapeuty. Britští psychologové varují, že pomoc musí být ušitá na míru specifickým potřebám. Které ale sami zatím analyzují. Volají tak po rychlém výzkumu, jenž by jim pomohl v práci. Výzkumný dotazník zveřejnil už i český Národní ústav duševního zdraví.
Takové studie už vznikají v reálném čase. Britská psycholožka Samantha Brooksová z londýnské King‘s College zkoumala důsledky karantény na lidskou duši. Výsledky nejsou příliš pozitivní, včetně důkazů symptomů posttraumatického stresu a dalších negativních dopadů.
Celkové dopady a důsledky karanténních opatření na lidskou psychiku samozřejmě, jak by řekl klasik, ukáže čas.
Poučení z krizového vývoje je ale nabíledni. Mluvit o návštěvě psychoterapeuta se stejnou lehkostí jako o návštěvě zubaře udělá dobře vám, vašim kamarádům na Zoomu i pokojovým rostlinám, které už vaše spílání nemohou poslouchat.
