Jiskra naděje v environmentálním žalu: Oceány jde vyčistit

V Tichém oceánu, mezi Havajskými ostrovy a Kalifornií, pluje obrovská masa smetí, od rybářských sítí až po mikroplasty, o nichž je známo, že jsou škodlivé pro mořské prostředí. Vědci dlouhá léta tvrdili, že takzvanou Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu nebude možné odstranit, nyní jim ale jedna nezisková organizace dokazuje, že se mýlili.

Společnost The Ocean Cleanup, která vyvíjí systém na pomoc při čištění oceánů, vyrazila v červenci do Tichého oceánu se svým prvním rozsáhlým čisticím systémem nazvaným System 002, přezdívaným Jenny. Během 12 týdnů provedli sérii testů, při nichž systém prokázal, že je schopný oceány čistit, informoval web CBS.

Minulý týden organizace dokončila závěrečný test systému a na Twitteru oznámila, že se jí v posledních týdnech podařilo z oceánu vytáhnout okolo 9 tun odpadu. Mezi vylovenými předměty se nacházely například záchodová prkénka, zubní kartáčky, koše na prádlo, boty, sáňky nebo i rybářské náčiní. Dvě tuny odpadu dokonce společnost vylovila za jediný den.

„Svatá matko boží,“ napsal na Twitteru zakladatel organizace The Ocean Cleanup Boyan Slat s tím, že mu všichni říkali, že „není naděje, že by se to někdy podařilo vyčistit“. „Tehdy měli pravdu, neexistovala žádná metoda, jak to udělat,“ napsal na Twitteru. „S hrdostí (a úlevou!) mohu říct, že teď už to jde.“

„I když jde jen o špičku ledovce, jsou tyto kilogramy těmi nejdůležitějšími, které kdy shromáždíme, protože jsou důkazem, že vyčištění je možné,“ uvedl sedmadvacetiletý Nizozemec a zakladatel neziskové organizace Ocean Cleanup, jejímž cílem je do roku 2040 odstranit 90 procent plovoucího plastu z oceánů. „Ještě musíme spoustu věcí doladit, ale jedno už teď víme. S malou flotilou těchto systémů oceán můžeme vyčistit.“

Podle organizace Ocean Cleanup je Velká tichomořská odpadková skvrna jednou z největších mořských odpadkových skvrn na světě. V roce 2018 výzkum odhadl, že na ploše o rozloze 1,6 milionu kilometrů čtverečních se nachází nejméně 79 tisíc tun plastů.

Mikroplasty, plastové materiály menší než 5 centimetrů, tvoří zhruba 8 procent hmotnosti odpadu v oceánech, ale 94 procent z odhadovaných 1,8 bilionu kusů odpadu, které v oblasti plavou, zjistili vědci.

Podle studie publikované v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences nejsou mikroplasty jen strašákem světových moří a oceánů. Ve skutečnosti krouží všude kolem nás. Z těch nejdrobnějších podle vědců vznikají mikroplastové aerosoly, které proudění vzduchu roznáší po celé planetě.

Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru jsou mořské odpadkové skvrny, jako je ta v Tichém oceánu, rozsáhlými oblastmi, kde se hromadí odpadky. Skvrny vznikají v důsledku rotujících proudů, které jako „velké víry vtahují předměty“.

V oceánech je pět takových vírů, jeden v Indickém, dva v Atlantickém a dva v Tichém oceánu. Každý z nich obsahuje různě velké skvrny odpadků. Nejznámější z nich je právě Velká tichomořská odpadková skvrna, která je asi třikrát větší než Francie.

Jak systém pracuje? Přehrada je 600 metrů dlouhá a sahá do hloubky více než tři metry. Dva čluny pomalu navádějí bariéru ve tvaru písmene U skrz znečištěnou oblast. Podle organizace cirkulující proudy v odpadkové oblasti pohybují plastem a jejich systém pomáhá tento plast navádět do záchytné sítě.

Jakmile se systém naplní, pracovníci plast vysypou na námořní plavidlo. Poté jej pracovníci odvezou na břeh k recyklaci. Organizace The Ocean Cleanup některé ze shromážděných materiálů znovu používá k výrobě různých produktů.

Systém je navržen tak, aby dokázal zachytit i mikroplasty o velikosti pouhých milimetrů. Organizace Ocean Cleanup rovněž systém navrhla tak, aby byl šetrný ke zvířatům. Lodě jej táhnou rychlostí zhruba 2,4 kilometru za hodinu, mořští živočichové tak mohou snadno vyplout. Členové posádky interakce s mořskými živočichy podle CBS aktivně monitorují.

Masivní „účko“ je navíc vybaveno solárně napájenými světly, kamerami, senzory a satelitními anténami, díky kterým může neustále komunikovat a sdílet svou aktuální polohu. Díky tomu je pak snáz dohledatelné pro lodě, které odpad sbírají a odvážejí. Přehrada se pohybuje pomocí větru a mořských proudů. Ty ji tak přirozeně zavedou na místo s největší koncentrací plastů.

Slat se domnívá, že přibližně 10 takových systémů by mohlo Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu vyčistit. 50 procent této skvrny by systém mohl odstranit už během prvních pěti let. Organizace předpovídá, že při správném nasazení by mohla do roku 2040 odstranit 90 procent veškerého plovoucího plastu v oceánech.

Ve středu organizace rovněž uvedla, že metoda čištění bude cílit k dosažení uhlíkové neutrality a bude kompenzovat veškeré emise uhlíku. Tradiční metody čištění oceánů, jak organizace uvádí na svých internetových stránkách, mají „ohromně vysokou“ stopu CO2. Jejich systém je však podle nich „stoprocentně poháněn přírodními silami“, protože využívá přírodní proudy a sluneční energii. Samotné plavidlo je podle organizace jediným aspektem systému, který vyžaduje palivo.

Poslání organizace se však setkalo s kritikou ze strany dalších klimatických aktivistů a odborníků. V září ředitelka oceánské politiky v Centru pro americký pokrok Miriam Goldsteinová agentuře Reuters řekla, že organizace Ocean Cleanup sice „vychází z dobrých myšlenek“, ale že priority by měly být stanoveny tak, aby se zabránilo vnikání plastů do oceánu. „Jakmile se plasty dostanou do volného oceánu, je velmi nákladné dostat je zpět,“ řekla Goldsteinová.

Přestože se organizaci podařilo nabrat obrovské množství odpadu, podle studie Pew Charitable Trusts z roku 2020 se do oceánů každoročně vyvrhne více než 24 bilionů kilogramů plastu. Bez okamžité a trvalé činnosti by se tok znečištění mohl do roku 2040 téměř ztrojnásobit, uvádí studie.