Článek
Jiří začal zkoušet už začátkem roku. „ Jsou to nové věci, které jsem se musel naučit, protože jsou dost obtížné a nevěděl jsem, jestli to všechno zvládnu.“ Zvládá, jak jinak. A jeho píli si chválí i režijní vedení celé koncertní show, Šimon a Michal Cabanovi. „ Jirka na každou schůzku přijde o čtvrt hodiny dřív, čímž nás všechny zahanbuje, přijde naprosto přesně připravený a věnuje se všem činnostem na víc jak sto procent, takže spolupráce s ním je fantastická.“ Kritikem toho, co je mu dramaturgií a režií nabízeno, prý není okamžitým, ale nechává si věci v hlavě uležet, zvažuje je a teprve pak řekne svůj soud. Má ale nepsané právo veta.
Sedmdesátiletý umělec, který na svůj věk rozhodně nevypadá, přiznává, že jsou pro něho tréninky náročné. Ale současně ho obrovsky baví. „Od února už chodím s Honzou Bursou stepovat, z toho mám děsnou radost, a i když nemůžu potom chodit a pokaždé si říkám, jak já to druhý den vydržím, tak to funguje.“
Jiří Korn ale nebude v celé show fungovat jen se současnou taneční špičkou, on totiž k pár číslům povolal zpět i svou původní company, tanečníky, se kterými sklízel ovace v devadesátkách. „Vzpomínáme na věci, které jsme dělali, a které mě provází celou mou kariérou. Snažíme se je jen pojmout trošku jinak, i když náznak toho, jak aranže písniček a choreografie původně vypadaly, tam je.“
Zpěvák, který býval i za dob totality vždycky o několik kroků napřed, co se jevištní show týče, si nesmírně váží všech uměleckých profesí, které se na chystaném koncertu podílejí. „Když si člověk vyzkouší sám, jak se co dělá, tak pak vše ocení víc,“ vysvětluje svou úctu vůči celé company. Když viděl nahozená čísla od tanečníků, byl dojatý. Nemá ve zvyku „svým“ lidem cokoliv diktovat. Nechává těm, co osloví ke spolupráci v tvorbě volnou ruku. Vždyť pro to, co umí, si je přece vybral.
A oni mu to vrací. Podle choreografů Anet Antošové a Pavla Strouhala je Jirka veliký profesionál. „ Je to jeden z mála umělců, který dává na stejný level zpěv, herectví, tanec a jakékoliv jiné umění. Takže pro nás velký pán v tomto a rozhodně moudrý muž,“ skládají mu poklonu.
Dva týdny před jedinečným koncertem Jiří cítí mírnou nervozitu. Trému prý má vždy, ale nebojí se jí. Jakmile vstoupí na scénu, je ta tam.
