Článek
Nedávné udělení státního vyznamenání psychiatru Janu Cimickému spustilo lavinu svědectví, kdy řada žen popsala případy, že je známý lékař sexuálně obtěžoval.
K méně známým příběhům Cimického kariéry pak patří to, že lékařské služby poskytoval Radovanu Krejčířovi, který před lety uprchl před českými úřady do Jihoafrické republiky a nyní v této zemi odpykává ve vězení trest za vážné zločiny.
V době, kdy Radovan Krejčíř ještě pobýval na území České republiky – uprchl v roce 2005 – využíval podle bývalých policistů služeb několika psychiatrů a mezi nimi i Jana Cimického.
Krejčíř si stěžoval na endogenní deprese, které u něj vyvolává pobyt za mřížemi, a podle vyšetřovatelů se touto diagnózou pokoušel vyhnout dalšímu vězení.
„Vím bezpečně i od našich tehdejších informátorů, že Krejčíř s Cimickým byl v kontaktu minimálně od roku 2003. Krejčíř se prokazatelně s pomocí psychiatrických posudků snažil vyvinit a své trestní stíhání zastavit,“ uvádí bývalý elitní detektiv Karel Tichý, který se několik let kriminalitou páchanou skupinou kolem Krejčíře zabýval.
Jak významnou roli měl mezi dalšími psychiatry Jan Cimický, bývalý detektiv blíže neupřesnil, tvrdí ale, že tato strategie zvolená advokáty byla v jednom případě bezesporu úspěšná.
A to, když byl prohlášen za vážně duševně nemocného Krejčířův blízký spolupracovník z trestní kauzy kolem firmy Technology Leasing Michal Redl. V roce 2017 na tuto skutečnost upozornil Radiožurnál, když také poukázal, že „papírově“ nesvéprávný Redl udržuje blízké kontakty se Stanislavem Polčákem a dalšími lidmi z vedení hnutí STAN.
„To, co se jim povedlo u Redla, chtěli aplikovat i na Krejčířovi,“ tvrdí dnes Tichý, podle něhož Jan Cimický byl Krejčířovým rodinným přítelem.
Psychiatr však takto blízký vztah rozporuje.
„Nejsem a nikdy jsem nebyl rodinným přítelem pana Krejčíře. Ostatní podrobnosti nejsem oprávněn sdělovat,“ reagoval Jan Cimický ve čtvrtek stručně na dotaz Seznam Zpráv.
I odolní lidé mohou mít problémy
Když s ním autor tohoto textu na stejné téma hovořil telefonicky v roce 2014, byl sdílnější. Příliš si nevybavoval, že by pro Krejčíře někdy vyhotovil nějakou lékařskou zprávu, ale kontakty s ním tehdy připustil. Zdůraznil však, že není soudním znalcem v oboru psychiatrie, tudíž jeho názor nemohl nikdy být před soudem brán jako směrodatný.
„Pravdou je, že jsem se s panem Krejčířem asi dvakrát viděl. Poprvé za mnou přišel se svou maminkou, o níž jsem jako lékař pečoval, když zmizel její manžel (Lambert Krejčíř, unesený a pravděpodobně zabitý na podzim 2002, když byl syn Radovan zrovna ve vazbě – pozn. red.). Možná z toho nějaká lékařská zpráva vznikla, ale je to už dávno, na detaily si fakt nepamatuji,“ uvedl Jan Cimický před sedmi lety pro tabletový týdeník Dotyk.
Zároveň se snažil obhájit, že i tak drsný člověk, jakým vždycky Radovan Krejčíř byl, může trpět ve vazbě depresemi či úzkostmi.
„Více ohroženi jsou obvykle nervově labilní lidé, ale i na takovémto člověku, navenek velmi odolném, může vězení zanechat vážné stopy, ač to zní téměř neuvěřitelně. On možná na tyto situace není vůbec připraven,“ uvedl tehdy psychiatr Cimický.
Na roli Jana Cimického z inkriminované doby si podle svých slov nijak nevzpomíná někdejší Krejčířův advokát Tomáš Sokol. „Nic z toho, co říkáte, si nepamatuji, ale i kdybych si něco pamatoval, tak vám to pochopitelně nemohu říct,“ reagoval stroze.
Každopádně jméno lékaře Jana Cimického se v souvislosti s Krejčířovou rodinou objevilo v médiích ještě v roce 2016, kdy se Krejčířova manželka Kateřina před soudem domáhala vlastnictví rozsáhlé vily v Černošicích.
Chtěla, aby luxusní objekt, v němž se policisté v roce 2005 snažili Krejčíře zadržet, ale on jim uprchl, byl vyňat z majetku, který skončil v exekuci. Z jednání soudu k této věci se tehdy Krejčířová ze zdravotních důvodů omluvila, přičemž doklad ji dle tehdejšího sdělení předsedkyně senátu vypsal lékař Cimický.
Rodinný lékař
Novinář a spisovatel Jaroslav Kmenta, autor třídílné knižní série o Krejčířově zločinecké kariéře „Padrino Krejčíř“, o úzkých vazbách mezi Krejčířem a Janem Cimickým nepochybuje.
„Jan Cimický byl prokazatelně ošetřujícím lékařem rodiny Radovana Krejčíře. Viděl jsem řadu dokumentů, které o tom svědčily a jimiž disponovala i policie,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv.
Když se podle Kmenty Radovan Krejčíř v roce 2003 dozvěděl detaily o tom, jak mu konkurenční mafie unesla a zabila otce Lamberta, požádal o schůzku právě psychiatra Cimického.
A teprve pak – v přítomnosti tohoto psychiatra – sdělil, co hrozného se stalo, i své matce Naděždě.
Kmenta poznamenává, že když policie vyšetřovala Krejčíře z rozsáhlých daňových podvodů v obchodu s naftou (souvisejících s firmou M5) a když muži zákona dělali domovní prohlídku u Krejčíře doma, našli tam Krejčířem ručně napsané poznámky. A ty se podle Kmenty vztahovaly právě k Janu Cimickému.
Píše se o tom i v jeho knize: „Kauzu – dořešit…“ uvedl s tím, že šlo o jeho trestní kauzu M5, z níž se chtěl dostat i na základě lékařských posudků. „…dořešit s pomocí znaleckého posudku od MUDr. Cimického na endogenní depresi,“ cituje kniha, co dále si Krejčíř dopsal do svých poznámek.
Stažený žaludek a bolest v hlavě
Dnes v Africe vězněný Radovan Krejčíř začal podle Jaroslava Kmenty pravidelně docházet k psychiatrům po svém návratu z první vazby v roce 2003. MUDr. Jana Cimického začal navštěvovat od března toho roku.
Na kliniku byl poprvé přijat 1. října 2004, krátce poté, co se vrátil z druhé vazby. Měl prý totiž tehdy akutní potíže, trpěl nespavostí, byl schopen usnout jen na krátkou chvíli. Stěžoval si i na tlaky na prsou, měl stavy dušnosti a úzkosti.
„Po aktuálním stresu mám stažený žaludek, tepavou bolest v hlavě. Jsem nervózní a unavený, mám děsivé sny a nedokážu se na nic soustředit,“ popsal tehdy Krejčíř svůj stav lékařům.
Ti mu, jak Kmenta dále v knize popsal, tehdy doporučovali hospitalizaci, nicméně Krejčíř termín stále oddaloval. Bral xanax a celou řadu dalších léků.
18. října 2004 pak Krejčíř musel opět navštívit psychiatrickou ambulanci. Měl znovu ataku. Zažíval údajně pocity vnitřního chvění, měl strach vyjít z domu. „Má s sebou ochranku. Má pocit strachu, který nedokáže vysvětlit. Má obavu o rodinu,“ napsali lékaři do zprávy. A opět mu doporučili hospitalizaci, kterou Krejčíř opět odmítl.
Omdléval z přepracování
Jak dále popsal Jaroslav Kmenta, Krejčíř se snažil svou údajnou depresi využít i k mnoha úlevám ve vězení, nebo aby zmírnil dopady svých trestních kauz a možného odsouzení.
Bez zpochybňování vážnosti této nemoci si policisté nechali začátkem roku 2004 vypracovat znalecký posudek z oboru psychiatrie a klinické psychologie. Krejčíř totiž ve své výpovědi uvedl, že je dlouhodobě léčen na psychiatrii. A že má ve vazbě v Českých Budějovicích psychické obtíže. Policie tudíž chtěla mít jistotu, že to neskončí tím, že ho soud osvobodí, protože se mu podaří nakonec získat kýžené „papíry na hlavu“.
Znalci v oboru Taťána Šindleková a Vladimír Chodura vypracovali příslušný posudek 12. února 2004.
A konstatovali v něm, že Krejčíř se už od 6. března 2003 pravidelně léčil u MUDr. Jana Cimického, což bylo právě krátce poté, co se vrátil z první vazby. Dostával anxiolytika, antidepresiva a podstoupil i akupunkturu.
Dle původního zjištění Jana Cimického měl Krejčíř poruchu přizpůsobení a také smíšenou úzkostně depresivní poruchu, procházel stavy úzkosti, měl děsivé sny, špatně spal.
Nebylo to ale v jeho životě údajně poprvé, co se tento muž, dnes považovaný za obávaného zločince, obracel na specialisty v oboru.
Rodák z Českého Těšína prý začal navštěvovat lékaře už někdy v polovině devadesátých let v Ostravě. Krejčíř popisoval, že hodně pracoval, až šestnáct hodin denně. A z přepracování prý začal omdlévat. „Potily se mi ruce, cítil jsem neklid v nohách. Začal jsem brát xanax,“ je popsáno v Kmentově knize, co všechno o něm lékaři zjistili.
Pro tebe, má lásko
V jedné z dalších pasáží Kmentovy knižní série si lze přečíst jiný příběh v souvislosti s Janem Cimickým. Týká se jeho básnického díla.
V květnu 2003 totiž Jan Cimický vydal básnickou sbírku „Pro tebe, má lásko“. A již jednou zmiňovaná manželka Radovana Krejčíře Kateřina mu na autorském čtení dělala doprovod. Hrála na housle. Zazněla tam i báseň:
Vzduch voní nějak jarně!
Hledám tě v urousané trávě
Hledám tě v manžetě na rukávě
Hledám tě všude
Ale marně
Když Jan Cimický recitoval, Kateřina Krejčířová, která kdysi v Ostravě studovala konzervatoř, dle svědectví přítomných stála vedle něj a hrála Humoresku od Antonína Dvořáka.
„Kateřina je velice citlivá osoba, kumštýřka s konzervatoří. Všechno na ni musí doléhat, protože každý umělecky založený člověk vnímá to, co ostatní lidé nevnímají. Obdivuhodně se drží. Musí se starat o dítě, o tchyni, o babičku,“ řekl pak novinářům Cimický za situace, kdy byl Radovan Krejčíř právě ve vazbě a jeho otec neznámo kde.
Časopis Týden v té době napsal, že lyrickou sbírku pražského psychiatra vytiskla Těšínská tiskárna, která podle obchodního rejstříku v té době stále patřila Lambertu Krejčířovi.
„Vydalo ji českotěšínské nakladatelství Agáve, jehož majitele Jiřího Gavendu lze najít ve firmách Radovana Krejčíře,“ napsal časopis.
