Článek
Všichni si pamatujeme z dětství nějakou tu nesnesitelnou ruštinářku či fyzikářku, která nám kompletně otrávila druhý stupeň základní školy. (Autor tohoto textu zdůrazňuje, že mluví zcela obecně a nemyslí konkrétně žádnou ze svých učitelek.)
Jak jde čas, lidská paměť má milosrdnou tendenci vytlačovat to zlé a zaznamenávat nadále jen ony příjemnější momenty, kdy třeba dotyčný dokázal napsat čtvrtletní práci nečekaně na trojku, takže se ze zlé čarodějnice postupně při abiturientských večírcích stává „ta přísná, co ale aspoň naučila”.
Obvykle ale člověk nemá potřebu posílat jí k narozeninám tác s vepřovým a ještě o tom točit video.
Jan Hamáček, skoro předseda ČSSD, popřál veřejně prezidentu republiky k jeho 75. narozeninám, což je samozřejmě prostá lidská slušnost.
A teď otázky, které ta gratulace vyvolává. Kdo přesně tuhle formu Janu Hamáčkovi poradil? Je celé to přání míněno vážně, nebo je to dokonalá ironie, kterou jsme jen nepochopili? Co přesně tím chtěl Jan Hamáček světu sdělit?
Kdybychom to chtěli brát vážně, můžeme si samozřejmě říct, že se předseda ČSSD pokouší o to, co každý jeho předchůdce od roku 2003, kdy sociální demokraté potopili svého bývalého vůdce při prezidentské volbě. Usmířit se s mužem, který z ČSSD udělal velkou a vítěznou stranu.
Nikomu se to nepovedlo a Zeman po celou dobu jen se sadistickou rozkoší ničil jednoho lídra ČSSD za druhým: Špidlu, Grosse, Paroubka i Sobotku. Hamáček si možná myslí, že to zvládne lépe, ale nezvládne, což si už předseda ČSSD a ministr vnitra mohl všimnout. Poche, Staněk, Šmarda… To není úplně výčet důkazů přátelství prezidenta.
Je to samozřejmě nerovná situace. Sociální demokraté bojují o holou politickou existenci a doufají v pomoc muže, který je vůbec k ničemu nepotřebuje. Svou společenskou většinu už dávno složil z voličů ANO, SPD, komunistů a na těch pár hlasech od sociální demokracie už mu tak moc nesejde, zvlášť, když ho už žádné volby nečekají.
A tak si se sociální demokracií jen tak zahrává: slavnostně oznámí, že ji bude volit v evropských volbách, aby z ní o pár dní později udělal soubor nesvéprávných lůzrů, co si ani nemohou ve vládě vyměnit ministra podle vlastního uvážení.
Je únavné to opakovat stále dokola, ale pro jistotu ještě jednou: Miloš Zeman nezná slova jako „vděk”, „loajalita” nebo snad dokonce „přátelství”. Má jen své zájmy – a k jejich prosazení shání jednorázové spojence. To je všechno. V létě si usmyslel, že by chtěl dostat ČSSD z vlády, což celkem otevřeně popisoval samotný Hamáček. O dva měsíce později nese na Hrad tlačenku.
Což by ale také mohlo být vysvětlení celé té dojemné epizody. Nad Hamáčkovým tácem darů se musel vyděsit každý dietolog, zvlášť jsou-li určeny pro seniora, jenž není zrovna reklamou na zdravý životní styl.
Možná je to rafinovanější, než se zdá. Možná že se Jan Hamáček tímhle krutým žertem snaží definitivně zpřetrhat pouta s „otcem – zakladatelem”, míněno zakladatelem SPO – Zemanovců.
Ale nejspíš to má mnohem prostší vysvětlení. Jan Hamáček se chová jako Jan Hamáček, předseda sociální demokracie model 2019.
