Hlavní obsah

Jihomoravský lídr ČSSD má dost vládnutí s Babišem, chce do vedení strany

Foto: ČSSD

„Účast ve vládě je nešťastná a nenaplnila očekávání. Pokud ještě máme nějaké voliče, tak jsme je zklamali,“ řekl Břetislav Štefan.

Jihomoravský předseda ČSSD a starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan bude lídrem krajské kandidátky ČSSD do sněmovních voleb. Zároveň se chce ucházet o pozici v nejužším vedení strany. Nelíbí se mu účast ve vládě s ANO.

Článek

Štefan řekl, že účast strany ve vládě s hnutím ANO je velmi nešťastná a sociální demokracie potřebuje výraznou změnu.

Štefana jako lídra kandidátky nominovala největší organizace v kraji Brno-město, která má téměř polovinu členů v kraji. Schválit to musí ještě vedení v Praze a potvrdit krajská konference v březnu. Za Štefanem by měla být bývalá ministryně školství Kateřina Valachová, na druhé straně by měli chybět poslanec a exprimátor Brna Roman Onderka nebo bývalý jihomoravský hejtman a bývalý místopředseda strany Michal Hašek.

„Pořád dáváme ty stejné tváře a lidé jim nevěří,“ zdůvodnil Štefan. Podle něj jsou potřeba výrazné obměny. „Účast ve vládě je nešťastná a nenaplnila očekávání. Mám za to, že se nám vedle silného partnera nepodařilo prosazovat sociálnědemokratická témata. Pokud ještě máme nějaké voliče, tak jsme je zklamali,“ řekl Štefan.

V dubnu hodlá kandidovat i do nejužšího vedení strany, ať už na pozici místopředsedy, nebo předsedy. Podle něj o tom ale rozhodnou nominace. Do vedení strany Štefana nominovala brněnská organizace. „Pokud by chtěli někoho nového, rád se o to budu ucházet. Pavel Bělobrádek nebyl vůbec známý, když šel do vedení KDU-ČSL. Jeho role ale byla posunout tu stranu dál a restrukturalizovat ji,“ řekl Štefan.

O post předsedy chce usilovat ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Je to člověk, kterého si vážím, ale nevím, proč nemá podporu pražské domovské organizace, což vnímám jako zásadní problém,“ dodal Štefan s tím, že s Petříčkem ještě bude jednat.

ČSSD zaznamenala v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 propad. Zatímco v roce 2013 volby vyhrála s 20,45 procenta hlasů voličů a získala 50 mandátů, před čtyřmi lety měla podporu 7,27 procenta a 15 mandátů.

Doporučované