Článek
Je to znepokojivé svědectví špičkového českého vědce. Především o tom, jak vláda fatálně selhává v boji s epidemií a neposlouchá, co jí radí odborníci. Brněnský neurobiolog a specialista na DNA diagnostiku Omar Šerý tráví mnoho hodin týdně ve „skafandru“ při výzkumu koronaviru. S kolegy nyní prověřují také několik vzorků s podezřením na takzvanou jihoafrickou mutaci koronaviru. Podle nich se v pátek na 99,9 procenta podezření potvrdí. „Vláda musí okamžitě konat, jinak se tato varianta nekontrolovatelně rozšíří,“ říká Šerý v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jaké informace teď máte k dispozici o jihoafrické mutaci?
Bohužel se ukazuje, že protilátky, které vzniknou očkováním i proděláním onemocnění covid-19 způsobeného původními variantami koronaviru, nejsou tak účinné a lidé to onemocnění mohou znovu dostat.
Budou tedy fungovat vakcíny, které má Česko doposud objednané?
Nyní určitě fungují, protože bylo prokázáno, že na takzvanou britskou variantu zabírají, i když trochu oslabeně. Nicméně pokud se nám tu rozšíří další mutantní varianty viru jako ta jihoafrická nebo brazilská, tak účinnost očkování bude podstatně nižší. Proto musíme šíření těchto mutací jednoznačně zabránit.
Mluví se o sedmi podezřelých vzorcích na takzvanou jihoafrickou mutaci. Jeden už ministerstvo potvrdilo. Lze předpokládat, že je nakažených touto formou v Česku mnohem víc?
Mohu mluvit za Brno, protože se nedostanu ke vzorkům z jiných částí České republiky. Obhospodařujeme pouze jedno odběrové centrum. S klidem mohu říci, že jsme podchytili zatím jen několik vzorků. Všechny pocházejí ze školky v Brně a Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje tuto informaci ihned dostala. A vůbec nejdřív ji dostal Státní zdravotní ústav, konkrétně doktorka Jiřincová. Výsledky analýzy brněnských vzorků budeme mít snad již v pátek, musíme je dosekvenovat. Souprava, kterou jsme vyvinuli a používáme pro analýzu vzorků, velmi přesně odhalí britskou mutaci, a to na základě detekce dvou bodů v sekvenci toho viru. Jestliže tam není žádná mutace, tak v těchto bodech žádná změna není. A my jsme objevili mutaci v jednom bodu, naopak ve druhém ne. Věděli jsme, že to není britská ani ta běžná a že tento nález značí brazilskou nebo jihoafrickou variantu. Když se u nás objevily další dva vzorky, zvedl jsem telefon a obvolal jsem klienty, od kterých vzorky pocházely. Zjistil jsem, že vše směřuje do jediné školky. Pustili jsme se do další analýzy, kdy jsme bez sekvenování dalšími pěti body dokázali velmi specificky analyzovat cílovou sekvenci. A v těchto dalších bodech se nám mutaci podařilo potvrdit. Nicméně pro potvrzení je nutné sekvenování. Pro sekvenování potřebujeme pouze silně pozitivní vzorky.
Za vás je tedy velmi pravděpodobné, že se africká forma potvrdí?
Na 99,9 procenta.
V jejím výskytu jsme na tom podobně jako někdy loni v březnu, kdy jsme evidovali jednotky případů u původní verze. Je stále prostor tuto nakažlivější mutaci v Česku zastavit?
Chyb, které se dělají, je spousta. Ale tu zásadní vidím v tom, že se lidé pouští z karantény po deseti dnech bez negativního PCR testu. To se neděje v žádné ze zemí, jako jsou Čína, Tchaj-wan, Austrálie a další, kde se jim zatím podařilo zvítězit nad koronavirem. Je to jeden ze základních principů – nepouštět pozitivní lidi zpátky mezi ty zdravé. Když jsem se ale bavil s hygieničkami na telefonu, tak mi řekly, že na konci desetidenní karantény PCR test nesmějí předepisovat. To vláda musí nařídit. A jestli bude čekat do příštího týdne, tak tu bude následovat takové rozšíření, že se nám o tom ani nesnilo (rozhovor vznikal ve čtvrtek. Vláda karanténu poté skutečně prodloužila, pozn. red.). Dále se musí hygiena zaměřit na trasování těch, u kterých bude ta mutace prokázána. A laboratoře by se měly zabývat tím, jak mutaci odhalit. V našem centru se do deseti dní chystáme zavést automatické testování této jihoafrické mutace. Britskou mutaci už tou dobou analyzovat nebudeme. V pondělí jsme měli asi 73 procent vzorků právě s britskou mutací. Takže za deset dní úplně převládne.
K rozpoznání mutací je potřeba metoda takzvané sekvenace. V Česku se nepoužívá zdaleka tolik jako třeba ve Velké Británii. Proč?
Paní doktora Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu, která má sekvenování na starosti, nemůže za to, že se sekvenuje tak málo. Nedostali peníze, aby mohli laboratoř dovybavit. Epidemie tu řádí rok a oni nemohou dělat potřebná vyšetření.
Už jste to naznačil. Kolik je v Česku laboratoří, které jsou schopné mutace odhalit?
Zatím to dělá jen Státní zdravotní ústav a naše laboratoř, která dokáže průběžně u každého analyzovaného vzorku odhalovat britskou mutaci a poukazovat na nestandardní mutace.
Je to velké podcenění ze strany vlády, že na to nejsme připraveni?
Odpovím oklikou. Firmu Elisabeth Pharmacon jsme zakládali v roce 2001. Od roku 2002 jsme vyráběli zdravotnické prostředky pro DNA diagnostiku. Byli jsme v Česku první, kdo s výrobou DNA diagnostiky začal. Vyráběli jsme diagnostické soupravy třeba pro americký Nanogen, italský Amplimedical, francouzský EliTech a další známé společnosti zaměřené na diagnostiku. Nejsme nějaká novopečená firma bez zkušeností. Když přišly ebola, SARS, tak jsme byli schopni vyvinout diagnostickou soupravu za měsíc a odprezentovat ji na mezinárodním veletrhu Medica v Düsseldorfu. Máme skvělý tým odborníků a do dvou týdnů budeme mít k dispozici soupravu pro rozpoznání jihoafrické mutace. Již nyní je o ni zájem v zahraničí. Všeobecně v České republice laboratoře naše soupravy moc neobjednávají, a proto jde naprostá většina vyrobených souprav do zahraničí, především do států EU, kde si cení především toho, že soupravy stále inovujeme podle nejnovějších vědeckých poznatků.
O vaší odbornosti není pochyb, ale využívá podle vás vláda dostatečně poznatky českých vědců?
Se mnou z vlády nikdo nekomunikuje od doby, kdy jsem v prosinci odešel z laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví. Od té doby nikoho mé náměty, poznámky nezajímají. Loni v březnu a dubnu jsme pravidelně probírali věci s profesorem Prymulou. Proto jsem byl exministrem Vojtěchem jmenován do laboratorní skupiny. Každý týden jsme řešili dvě hodiny spoustu věcí.
Státy k epidemii přistupují různě. Není problém, že nezbývá prostor pro oponentní názory a přístupy?
Ve vládě to bylo vždy bráno hodně klinicky a z hlediska: Co na to řeknou lidi? Vědeckost mi tam někdy chyběla. Už loni v březnu jsem předložil studii, že na testování lze použít sliny. Měl jste vidět, jaká kritika se na mě snesla s tím, že je to nesmysl. Nakonec se dnes testují sliny. Nechci být nabubřelý nebo arogantní, spoustu věcí jsem prosazoval měsíce předem, ale marně.
Proč jste tedy odešel?
I když jsme udělali nějaké odborné stanovisko skupiny, tak nebylo respektováno. Nebo se něco předem ventilovalo na veřejnosti a skupina dostala za úkol to zpětně obhájit. Kritizoval to také docent Marián Hajdúch (bývalý šéf laboratorní skupiny, pozn. red.), který také odešel. Situace byla nepřehledná, byl vyhozen i zástupce soukromých laboratoří. Pak se v zákulisí mluvilo o rozpadu skupiny. Tak jsem si říkal, že nemá cenu pokračovat.
Dlouhodobě kritizujete antigenní testování a také nefungující trasování nakažených. Jak to podle vás zlepšit?
Už jsme mluvili o nutném prodloužení karantény. Druhá věc je – což už nyní vláda udělala – neimportovat při letecké přepravě osob další mutantní kmeny viru. Jedinou možností je dávat lidi do karantény a před propuštěním je testovat. Jinak si sem nataháme viry ze zahraničí, na což jsem upozorňoval už loni v září a pak to taky tak dopadlo.
Po prodloužení karantény voláte dlouho. Proč na to vláda doposud neslyšela?
V první polovině minulého roku to bylo nepopulární. Vycházelo se asi ze dvou čínských studií, které tvrdily, že po deseti dnech už člověk není infekční. Studie ale vycházely z kultivace virů na miskách, ale to pro ně není přirozené prostředí. Korejskému výzkumnému týmu se i po deseti dnech podařilo viry kultivovat. Stejně tak teď Austrálie řeší velký problém s tím, že člověk, který přicestoval ze zahraničí, přitáhl koronavirus, ale byl pozitivní až 16. den po přicestování a poté nakazil několik lidí.
Když jsme spolu mluvili loni v říjnu, obával jste se, že společnost nejspíš potřebuje zažít kolaps. Ukazuje apatie posledních týdnů, že k němu míříme?
Jsem v kontaktu i s mnoha zdravotníky z covidových jednotek. Mám dojem, že dění z nemocnic se dostatečně nedostává k lidem. To zoufalství, kdy tam jak na běžícím pásu přijíždějí lidé a umírají. Zdravotní sestry i lékaři nejsou zvyklí, že jim tam každý den zemře několik lidí. Musí to být velmi psychicky náročné, že neumí lidem pomoci. A tohle zoufalství a kolaps stále někteří lidé v naší společnosti nechápou, protože jim třeba nikdo z jejich příbuzných a přátel nezemřel. Musím říct, že jsme měli pohřeb v rodině kvůli koronaviru. Dotyčný to chytil od dalšího mého příbuzného, který to přitáhl z nemocnice po třídenním vyšetření. Namísto oslavy Vánoc jsme se připravovali na pohřeb. Nebylo to nic příjemného.
To mě mrzí. Bohužel apatie je cítit i z vlády. Slyšíme, že je to přírodní katastrofa, za kterou nikdo nemůže. Je to tak?
Použil bych slovo studenta, které jsem myslím četl na Twitteru. Řekl, že naše vláda se zatím v té situace neorientuje. To situaci přesně vystihuje.
Váš nedávný výzkum v obchodním centru ukázal, že virus se tam na předmětech nevyskytuje. Riziko nákazy v obchoďáku je tedy podle vás malé. Ústavní soud před pár dny vládě vyčetl, že nedostatečně vysvětluje konkrétní zaváděná opatření. Rozhoduje se vláda o tak dramatických dopadech na každého z nás podle relevantních dat?
Myslím, že je nemá. Je potřeba, aby studie zadávala. Propásla už spoustu času. Spousta znalců by mohla přidat informace, jakým způsobem k šíření dochází.
Mimochodem, kde se teď virus nejvíc šíří?
Paradoxně v obchodech lidé všechna pravidla dodržují. Samozřejmě se to neděje na pracovištích. Opravdu se nedá sedět v kanceláři celý den v trojkovém respirátoru. Bohužel se zaměstnanci netestují. Pak to některý dotáhne domů. Epicentry jsou také školky. Pokud bez testování otevřeme školy, dojde k dalšímu šíření. A právě masivní testování je na pořadu dne. Jenže jak ukázalo Rakousko, Slovensko a už i u nás se otestovaly miliony lidí antigenními testy – skutečná záchytnost nakažených je 30 až 40 procent. Zbytek testy projde a je infekční pro své okolí. Přitom tu máme 120 nevytížených laboratoří na PCR testování. Vysvětlete mi, proč se tu používají testy, které Austrálie, Čína, Tchaj-wan a další země nepoužívají, a proč saháme po testech, které jsou určeny pro chudé země, jež si PCR diagnostiku nemohou dovolit, protože nemají ani laboratoře. To je další zásadní chyba. Používáme naprosto nepřesnou diagnostiku.
Chápu, že prosazujete PCR testy. Ale jak tedy epidemii zbrzdit?
Odpověď už laboratorní skupina v čele s docentem Hajdúchem loni připravila. V dokumentu bylo jasně řečeno, že by se minimálně jednou týdně mělo testovat PCR testem. Tehdy tam ještě chybělo, že můžeme taky poolovat (vyšetřovat větší množství vzorků zároveň, pozn. red.) A k tomu spějeme. Jsme schopni otestovat třeba deset lidí v jednom vzorku. A stačí odebrat sliny nebo stěr ze zadní části jazyka.
Nebylo by PCR testování třeba ve škole zdlouhavé?
Přímo ve škole by trvalo pět minut. Jen by si odběrovým tamponem zašťourali v puse. Pak vzorky dali do společné lahve. A odpoledne už vědí, jestli je v té třídě někdo pozitivní. Pokud ano, další den celá třída nebo nějaký pracovní kolektiv napochoduje do kteréhokoliv odběrového centra a najde se konkrétní pozitivní jedinec. Máme stále velmi vysoká čísla nově covid pozitivních. Právě proto, že pouštíme nakažené virem mezi ty zdravé.
Jaký předpokládáte další vývoj?
Podle předchozích dvou vln, které jsme prodělali, lze odhadovat i současný nástup další vlny. Vypadá to, že do 14 dní budeme v maximech, která jsme tu ještě neměli. Ale samotného mě to překvapuje. Vezměte si, že minimálně 3,5 milionu lidí už se nakazilo. Více než každý třetí Čech už nemoc prodělal. A právě z tohoto důvodu je nebezpečné tady nechat šířit další mutace. Protože tito lidé mohou být k mutantní variantě zase náchylní.
Dočkáme se alespoň klidnějších prázdnin?
Pokud budeme dělat další lockdowny, tak bez prodloužení karantény, PCR testování a trasování nejsou k ničemu. Lidé si to stejně předají v rodinách, v práci, ve škole…
Ale mělo by pomoci očkování, ne?
To není komplexní řešení. Už jsem to říkal loni v březnu, že očkování nebude řešením. Je to berla, která nám pomůže se přes epidemii přenést, aby lidé neumírali, jenže riziko přetrvává. Představme si, že bude většina populace proočkovaná a s nějakým očkovacím cestovním průkazem vyrazí třeba do Tanzanie a přiveze novou mutaci. Tak naočkovaní chytnou variantu, na kterou vakcína nezabírá, a může se to šířit znova. Potřebujeme další nástroje, které jsem zmiňoval. Očkování taky pomůže tomu, že se zkrátí nemocnost a že se infekce nerozšíří do celého těla. Víme, že když se člověk nakazí z dýchacích cest, tak se to krví z plic roznese dál. Virus můžeme najít ve slinivce, v srdci, ve varlatech, vaječnících nebo v mozku. Tam se pomnožuje a ty orgány ničí. My zatím nevíme, jak přesně, ale covid-19 není pouze respirační onemocnění. Bojím se toho, když se promořují děti ve školkách. Naštěstí jen pokašlávají. Ale nevíme, jestli se prodělání nemoci covid-19 u dětí neprojeví později. Je otázka, co to udělá s naší další generací.
Nebude v budoucnu třeba neustále přeočkovávat, jako je to u sezónní chřipky?
Otázka je, jak dlouho tu koronavirus chceme mít. Pokud se s ním chceme pachtit dalších několik let, tak to vypadá, že opravdu každý rok bude třeba přeočkovávat na mutantní varianty viru a osvěžovat paměť našeho imunitního systému. Mám ale obavu, že donekonečna to nepůjde – především s vakcínami založenými na adenovirech tento postup nebude možný. Otázkou také zůstává, jak by na opakované očkování proti koronaviru reagoval náš imunitní systém.
A vidíte přece jen nějaký pozitivní zlom?
Záleží to pouze na opatřeních. Ještě před měsícem jsem se domníval, že prázdniny už budou naprosto klidné. Bohužel to vypadá, že se nám tu budou motat další vlny a nakonec pak odjedeme na dovolené a přitáhneme nějaké extraordinérní varianty viru ze zahraničí. Ani lidé, ani vláda se zatím nepoučili. Věřím, že počasí a teplo by nám měly hrát do karet. Mohou se otevřít okna, víc slunce, více vitaminu D, lidé se nebudou kumulovat v uzavřených prostorách. A je jen na nás, jestli toho využijeme.
