Článek
Zároveň uvedli, že by se legislativa měla změnit tak, aby se dotčené obce staly rovnoprávnými účastníky rozhodovacího procesu. Pro usnesení zvedlo ruku 25 městských zastupitelů. Devět členů zastupitelstva se zdrželo hlasování, proti nebyl nikdo. Zastupitelé Kraje Vysočina se proti vzniku úložiště v kraji tento měsíc naopak nepostavili.
Což vyvolalo pozdvižení. Starostové a starostky z Čertova Hrádku, Čeřínku a Křemešníku, které by úložiště mělo zasáhnout, vyzvali dopisem hejtmana, aby vysvětlil hlasování, kdy řádně hlasovalo pouze 11 zastupitelů.
Starostové píší hejtmanovi: „Naši občané a občané Vysočiny očekávali od Vás a krajských zastupitelů - jako veřejných činitelů - rozhodnutí a zaujetí názoru. Občané Vysočiny výsledek hlasování mohou interpretovat i tak, že na tuto důležitou problematiku má názor pouze 11 zastupitelů a ostatní toto téma nezajímá.“
Aktivista Luboš Kliment, který bojuje proti vzniku úložiště, položil krajským zastupitelům řečnickou otázku a připojil i vlastní komentář k problému: „Stojí vám ten úžasný kus země, který zásobuje pitnou vodou dvě stě tisíc lidí na Jihlavsku a Pelhřimovsku za dvě minuty vašeho času? Pro mě je to nezapomenutelné místo na celý život – na Čeřínku jsem se učil lyžovat a pod Čertův hrádek do Rohozné jsem jezdil na tábory. Mocní našeho kraje nás prodali za 30 stříbrných.“
Návrh na vyslovení nesouhlasu pro krajskou samosprávu připravili opoziční lidovci, krajská rada ho doporučila schválit. Na jednání 8. září pro něj ale bylo jen osm krajských zastupitelů Vysočiny, nikdo nebyl proti a tři zastupitelé se hlasování zdrželi. Dalších 21 členů krajského zastupitelstva nehlasovalo.
Pavel Šlechtický, jihlavský zastupitel za opoziční KSČM, nyní uvedl, že navrhoval, aby byl tento bod zařazený do programu jihlavského zastupitelstva co nejdříve. „Věřím, že toto usnesení bude přijato,“ řekl v úvodu kratší debaty.
„Mrzí mě, že se to objevuje teď, v předvolební době,“ řekl Vít Pokorný, který zastupuje hnutí ANO v zastupitelstvu Jihlavy i kraje.
V zastupitelstvu města a kraje zasedá také bývalý jihlavský primátor Rudolf Chloupek (ČSSD). Uvedl, že odmítnutí úložiště v lokalitě Hrádek je asi v pořádku. „Na tom kraji to bylo kdekoliv na území Kraje Vysočina a o tom jsem nemohl hlasovat, protože na to nemám dost informací,“ řekl. Zmínil například možnost ukládání tohoto odpadu v bývalém uranovém dole Rožná na Žďársku.
Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů v červnu schválila zúžení možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku z devíti na čtyři. Z Vysočiny v seznamu zůstaly Horka na Třebíčsku a Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska. Finální slovo bude mít vláda.
Starostové z obou lokalit v kraji úložiště dlouhodobě odmítají. Šest obcí z lokality Hrádek proti úložišti společně bojuje od loňského jara, mají kvůli tomu i právního zástupce. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov. Od hranic správního území města Jihlavy je tato lokalita vzdálená asi tři kilometry.
