Článek
Hygienici zkoumali 18 provozoven na Ostravsku. „Vyšlo najevo, že obsah soli v 50 vzorcích byl vyšší, než je doporučená hodnota. V přepočtu by na porci oběda mělo být soli kolem dvou gramů. Limit byl průměrně čtyřikrát překročen,“ vypočítává hygienik pro výživu Roman Letošník. Zvýšený obsah soli se přitom pohyboval od dvou až do sedminásobného překročení doporučeného množství. Některá jídla tak bohatě pokryla denní příjem.
U předškolních a školních dětí je denní doporučená dávka ještě nižší. Také tyto hodnoty jsou až čtyřnásobně překračovány. Problém je v tom, že dítě si na slanou chuť rychle zvyká a jeho požadavky se s věkem stupňují. „Velké množství soli se ukrývá i v průmyslově balených potravinách, jako je pečivo, mléčné výrobky a uzeniny,“ vysvětluje Letošník.
Hygieniky přesolování trápí zejména kvůli špatnému vlivu na lidský organismus. Nadbytek soli zatěžuje především ledviny, oběhový systém a žaludek. Zhoršuje také průběh řídnutí kostí a zvyšuje riziko obezity.
Některé jídelny se proto snaží sůl nahrazovat ořechy, bylinkami nebo solí draselnou. Jiné vnímají sůl pro svoje pokrmy jako nutnost. „Množství, které se uvádí v normách, je pro pokrm nedostatečné. Solíme hlavně podle chuti a nejvíce u nás záleží na kuchaři. Snažíme se nepřesolovat, ale bez soli to zkrátka nejde. To bychom museli začít vařit úplně jinou kuchyni, než jsou lidé zvyklí. A to zase nekoresponduje s naším byznysem,“ říká provozní závodní jídelny David Babor.
V provozech, kde je práce namáhavá, tedy v železárnách a dolech, je poptávka po soli vyšší i s ohledem na vypocené množství vody a ztrátu minerálů. Více než Češi solí v Evropě už jen Maďaři a Chorvaté. Český průměrný denní příjem až trojnásobně převyšuje doporučení Světové zdravotnické organizace. „Sůl je základ české kuchyně. Nedokážu si představit, že bych místo soli měl vajíčka jen s česnekem. Občas se stane, že prodáme šedesát porcí guláše a jeden člověk přijde s tím, že jídlo bylo slané. Velmi záleží na individuální chuti zákazníka,“ říká Babor.
Hygienici nabádají, aby se lidé zajímali o to, co jedí. „V jídelnách se často používají instantní směsi, které jsou samy o sobě dost slané. Pochopitelně je to úspora práce kuchařů. Mnoho zákazníků si ale pomocí slánek na stole mechanicky dosoluje, aniž by jídlo ochutnali,“ dodává Letošník.
