Článek
„Velmi dobře si vzpomínám na situaci z roku 2011, kdy jsme seděli v České spořitelně a vyjednávali úvěr na pořízení této nemovitosti. Tehdy jsme spořitelně předkládali analýzu, že ulicí vedle muzea projde ročně více než 6,7 milionu turistů a že když přijde nějaká ekonomická krize, budou jich tu čtyři miliony. A když to bude hodně velká krize, tak těch turistů přijede polovina. Tehdy jsem si opravdu neuměl představit, že tady nebude žádný,“ říká Pavel Dvořáček, předseda představenstva firmy Rudolf Jelínek.
Stojí před zrekonstruovaným, více než pět století starým domem na pražském Klárově, kde likérka Rudolf Jelínek otevřela Muzeum slivovice.
Budova ano, pozemek ne
Dům, ve kterém žila slavná herečka Slávka Budínová, si Dvořáček pro muzeum vysnil už před dvaceti lety. „Celý tento projekt ale provázela spousta nepříjemností. Od toho, že jsme objekt nemohli koupit hned, když Slávka Budínová zemřela, ale teprve až osm let po její smrti, tedy v roce 2010, začala jednání s tehdejším majitelem,“ začíná své vyprávění Pavel Dvořáček.
Společnost Rudolf Jelínek
Zabývá se výrobou alkoholických nápojů, zejména destilátů. Tradice výroby ovocných destilátů ve Vizovicích sahá až do roku 1585, samotná společnost Rudolf jelínek vznikla v roce 1894.
Produkty likérky loni putovaly do 25 zemí.
Výnosy firmě v roce 2018 vzrostly téměř na 480 milionů korun, předloni činily 454 milionů korun. Zisk před zdaněním byl 29,5 milionu korun, což je meziročně o 58 procent více.
Má 180 hektarů vlastních sadů – 81 hektarů meruněk, 84 hektarů švestek a 15 hektarů třešní.
Tím komplikace jenom začínaly. Dalších několik let se firma snažila získat část pozemku pod budovou, který patřil Praze. A ta ho nechtěla prodat. Následovala složitá rekonstrukce staré památky. První termín pro otevření muzea byl naplánován na rok 2019.
Pod hladinou Vltavy
„Aby toho však nebylo málo, i když jsme investovali obrovské peníze do založení stavby, měli jsme tu průsaky, protože drtivá většina areálu je pod hladinou Vltavy,“ pokračuje Dvořáček. Slavnostní otevření se tedy o dalších šest měsíců odložilo a investice dál rostly. Vyšplhaly se na 250 milionů korun.
Počátkem roku 2020 – tedy téměř dvacet let od původního záměru – konečně vše vypadalo nadějně. Stavba byla dokončena a provoz v muzeu se mohl rozběhnout. „Říkali jsme si, že to nejhorší už máme za sebou. 28. února jsme otevřeli muzeum se 14denním zkušebním provozem,“ dodává Dvořáček.
Zkušební provoz skončil v pátek 13. března. Den předtím, než koronavirus a nouzový stav zastavily celé Česko a vláda zavřela bary, restaurace i muzea.
Místo turistů Češi
Od 11. května je muzeum opět otevřené, jen v trochu jiném módu, než bylo plánováno. „Náš byznys záměr byl takový, že 70 procent návštěvníků muzea budou tvořit turisté,“ říká Dvořáček. Původní návratnost projektu spočítali na osm let. Už teď je ale jasné, že se o několik let prodlouží.
„Podle mého názoru se cestování více rozjede v momentě, kdy bude nějaká vakcína nebo bude jasné, že se nemoc dá vyléčit. Otázkou je, jestli už v tu dobu nebude velká ekonomická krize,“ dodává Dvořáček.
Místo na turisty se teď Rudolf Jelínek zaměřuje na české zákazníky, ale i firemní klientelu. V muzeu, které interaktivní formou přibližuje historii firmy i samotnou výrobu, nejvíc sází na zážitek v podobě 5D kina. V něm se návštěvník s brýlemi virtuální reality stane švestkou a celou její přeměnou na slivovici si sám projde.
