Jestli chceš být šéf sněmovny, opisuj, žertují Slováci na účet Kollára

Rakouský prezident i český předseda Senátu mají smůlu, jejich plánované schůzky se slovenskou prezidentkou se ruší. Zuzana Čaputová bude až do pátku v preventivní domácí karanténě. Jeden ze zaměstnanců prezidentského paláce byl totiž v kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem.

Na rakouskou hlavu státu Alexandera Van der Bellena přitom čekal příjemný program. Za Čaputovou měl dorazit na neformální schůzku do jejího domovského Pezinku nedaleko Bratislavy, kde si měl dát s prezidentkou na zámku kávu, koláč a pak degustovat víno z místního vinařství.

Debatovat se mělo o pandemické situaci, evropském plánu obnovy i o společné pritoritě Čaputové a Van der Bellena, kterou je ochrana životního prostředí.

Odpoledne měla prezidentka v bratislavském paláci přijmout předsedu českého Senátu Miloše Vystrčila z ODS, který zamířil na Slovensko v rámci své první zahraniční cesty ve funkci šéfa horní komory.

Vystrčilovi ale podle programu vyšla schůzka s předsedou slovenské Národní rady Borisem Kollárem. Na šéfa strany Jsme rodina přitom v úterý prasklo, že nejspíš až z poloviny opsal svou magisterskou diplomovou práci.

Výtvor s názvem Změna klimatu a bioklimatický potenciál cestovního ruchu v oblasti Kysuc odevzdal Kollár na soukromé Středoevropské vysoké škole ve Skalici. Kollárova práce má jen 58 stran a 18 zdrojů, doslova opsané jsou přitom celé strany a plagiátorství se objevuje i v závěru.

Kollár tak jde ve stopách svého předchůdce Andreje „Kapitána“ Danka, který v roce 2000 opsal svou rigorózní práci. Kollár přitom Danka kritizoval. „V té době jsem měl hodně práce. Každý student si to nějakým způsobem ulehčuje. Ulehčil jsem si to i já. Přiznávám to, není to pěkné, omlouvám se za to,“ vysvětloval Kollár v úterý odpoledne, proč ve své práci opisoval.

Sám Kollár teď čelí výzvám k rezignaci. „Jako ministr zemědělství možná nejsem ten, který by na něj měl tlačit, ale pan Kollár by rozhodně neměl být předsedou Národní rady. Pokud je to tedy pravda,“ řekl ve středu novinářům ministr Ján Mičovský z koaličního hnutí OLaNO.

Danka v roce 2018 ostře kritizoval i současný premiér Igor Matovič (OLaNO). K podezření kolem Kollára ve středu odpoledne řekl, že jeho hlavu žádat nebude, prioritou je pro něj totiž udržení čtyřkoalice. „Jak znám Borise Kollára, neumím si představit, že by šel bojovat proti Dankovi, pakliže by si byl vědom toho, že má na krku stejný průser,“ řekl Matovič. O své diplomové práci pověděl, že mu ji pomáhala psát kamarádka.

Podobnost Dankovy a Kollárovy kauzy už se promítla do slovenské politické satiry:

Do polských voleb nové hlavy státu zbývají čtyři dny. Současný prezident Andrzej Duda se ve středu večer středoevropského času sejde v Bílém domě se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Od Dudovy neobvyklé předvolební cesty, která se organizovala na poslední chvíli, se očekávají novinky ohledně americké vojenské přítomnosti v Polsku, oznámení amerických investic nebo spolupráce v energetice - v té jde o stavbu jaderné elektrárny v Polsku.

Dudovi protivníci přitom pokračují v kampani. Dudův rival Rafał Trzaskowski udržuje ve veřejném prostoru téma nezaměstnanosti. Pomohl mu v tom rozsudek odvolacího soudu, podle kterého Trzaskowski nemusí odvolávat výrok o milionu nezaměstnaných. Dudův štáb ho za něj ve zvláštním volebním režimu zažaloval, a prohrál. Nepomohlo ani odvolání.

Samotného prezidenta ve středu v kampani vystřídal předseda vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS) Jarosław Kaczyński. Toho nebylo v posledních týdnech v médiích prakticky vidět. Teď vystoupil na akci mládežnické organizace PiS. Polsko je podle Kaczyńského ostrovem svobody a musí jím zůstat. Garantem svobody je podle předsedy PiS Duda.

Trzaskowského má zas podpořit písnička v žánru disco polo, který byl v Polsku populární zejména v 90. letech.

Zahraniční konta zůstávají u našich západních sousedů velmi oblíbená, zjistily veřejnoprávní stanice NDR a deník Süddeutsche Zeitung. Novináři vyčíslili, že v cizině mají Němci deponováno minimálně 590 miliard eur. Částka platila pro rok 2018 a je uvedená v odpovědi na interpelaci strany Die Linke.

Cizí země nahlásily více než šest milionů účtů, které spravují pro německé státní příslušníky. Informace pocházejí z tzv. Automatického informačního systému, v němž se státy navzájem informují o kontech zahraničních daňových poplatníků. Jde o proceduru, která má ztížit daňové úniky.

U Němců vede co do oblíbenosti svých bankovních domů dlouhodobě Lucembursko. Tahle zemička registruje 1,3 milionu kont patřících německým občanům. Švýcarsko příliš nezaostává se 750 000 „německými“ účty. Vysoko na seznamu je také Lichtenštejnsko, které ohlásilo 188 000 kont německých občanů.

Jenže některé státy údaje o držitelích účtů do registru nezařazují. Do téhle množiny nepatří jen Kajmanské ostrovy, Bermudy nebo Ostrov Man, ale třeba také Velká Británie. Se Spojenými státy výměna citlivých informací funguje, ovšem s omezením. Američané nesdělují svým partnerům, kolik je na kontech peněz. Finanční expert Die Linke Fabio de Masi rovněž USA nazval „černou dírou ve výměně informací“. Podle něj se nicméně situace zlepšila a pravděpodobnost odhalení bohatých daňových hříšníků rozhodně stouplo.

Maďarská centrální banka v úterý nečekaně snížila úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na 0,75 procenta. Jde o první snížení po čtyřech letech. Důvodem jsou očekávané ekonomické škody způsobené koronavirovou krizí. Forint v reakci na to oslabil vůči euru.

Banka předpokládá, že letos maďarské hospodářství poroste o 0,3 až 2 procenta. Podle analytiků se ale letos HDP propadne o více než 5 procent. Pro srovnání: slovenské ministerstvo financí v úterý oznámilo, že se letos hospodářství propadne o 10 procent.