Článek
Vedení Středočeského kraje stojí před nepříjemným rozhodnutím: buď zveřejní jména VIP úředníků se 150tisícovými měsíčními příjmy, nebo na kraj dopadne exekuce.
Seznam Zprávy v srpnu podrobně popsaly, jak dvacítka úředníků – blízce spolupracujících s hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO) – brala nadstandardně štědré výplaty.
Kraj tehdy odmítl sdělit konkrétní jména štědře placených úředníků, poslal jen tabulku s částkami.
Reportér Seznam Zpráv se pak obrátil na Ministerstvo vnitra s odvoláním proti neposkytnutí informací. A ministerstvo nyní rozhodlo, že kraj musí zveřejnit alespoň jména čtyř nejvýše postavených úředníků. A přiřadit k nim měsíční plat a mimořádné prémie.
Rozhodnutí vnitra si kraj nemůže dovolit ignorovat. Ministerstvo totiž použilo takzvaný informační příkaz - pojistku proti tomu, aby nějaká instituce poskytnutí informace neprotahovala.
Když kraj do patnácti dnů jména úředníků a jejich příjmy neodhalí, může dostávat opakovaně od státu exekuční pokuty.
Vysoká funkce - veřejný plat
Podle měsíc starého zjištění Seznam Zpráv pracovala na krajském úřadu v letech 2018 a 2019 svým způsobem šlechta mezi úředníky. K běžnému platu brala měsíční odměny mezi 60 a 85 tisíci korun. A tím se těmto úředníkům výplata vyšroubovala na 120 až 150 tisíc měsíčně.
Jeden z nich bral dokonce přes 190 tisíc, tedy víc než ministr.
Proč a za co tihle anonymní úředníci (kraj je v poskytnutých tabulkách pouze označil čísly jedna až 20) dostávali mimořádné prémie, kraj nedokáže konkrétně vysvětlit.
Hejtmanka Pokorná Jermanová pouze opakuje, že za odměňování zaměstnanců nejsou zodpovědní radní, ale ředitel úřadu Jiří Holub, nezávislý na politicích. A ten zase tvrdí, že podle zákona nesmí nic prozradit.
Ministerstvo vnitra, které posuzovalo odvolání reportéra Seznam Zpráv proti neposkytnutí informací, to vidí jinak. Nenašlo důvod, proč by kraj neměl zveřejnit jména přinejmenším čtyři nejvýše postavených zaměstnanců.
Ministerští právníci to vysvětlili dřívějšími nálezy Ústavního a Nejvyššího správního soudu. Zjednodušeně říkají, že čím vyšší funkce ve veřejné správě, tím menší je ochrana jejího soukromí. Takže kraj musí zveřejnit příjmy právě zmíněného šéfa úřadu Holuba a jeho zástupců.
Mimochodem, jedním ze zástupců je i Roman Šubert, o kterého se policie zajímá v souvislosti s jinou kauzou: miliony vyplácenými za nejasné poradenské služby, například za známý „monitoring hudebních festivalů“ nebo „poskytování zpětné vazby.“
Radní za ANO pátrat nebudou
Bude zajímavé sledovat, jestli se kraj ministerskému nařízení podřídí. Koncem minulého týdne se středočeští zastupitelé sešli na mimořádné schůzi svolané právě ke kauze odměn. A tam ředitel úřadu Holub několikrát zopakoval, že si bude stát za svým.
„Nic netajím, pouze nikdy, nikdy neudělám to, abych zveřejnil informace, které by vedly k ohrožení rodin zaměstnanců,“ prohlásil Holub.
Hejtmanka Pokorná Jermanová zase řekla, že v odměnách žádný problém nevidí „Je to v pořádku, pokud je to v souladu se zákonem a pokud to odpovídá výkonům úřadu,“ odpověděla na kritiku opozice.
Tím „výkonem“ se míní to, že se kraji ekonomicky daří. „Podařilo se nám dostat na nejlepší místo v republice v čerpání investic,“ reagoval hejtmančin náměstek a spolustraník z ANO Gabriel Kovács a odkázal také na to, že kraj uspořil 640 milionů na provozu nemocnic.
Neboli: z vyjádření hejtmanky a radních bylo zřejmé, že kauzu štědrých odměn rozplétat nechtějí.
„Psychické znásilnění úředníků“
Když reportér Seznam Zpráv poprvé před několika měsíci požádal o zveřejnění všech jmen a příjmů, kraj informace zapíral s odůvodněním, že musí své zaměstnance chránit.
„Dopad prolomení anonymizace má pro tyto zaměstnance i velmi silný sociální dopad, kdy se může jednat nejen o pomluvu, zesměšnění, urážku, nebo psychické znásilnění, neboť dehonestace může být velmi hrubá či zcela prostá, nebo použitá za účelem škádlení, ale dopadá i na rodinné příslušníky – partnery, děti, rodiče a jim další blízké osoby i spolupracovníky,“ napsal do prvotního odmítavého stanoviska k poskytnutí informací Václav Černý, šéf legislativně právního odboru.
Ještě připojil úvahu, jaký vedlejší efekt by mělo, kdyby jména úředníků zveřejnil – prý by to reportérovi přineslo peníze. „Při uvedení konkrétního jména takzvaně stoupá zájem veřejnosti, většinou však vždy negativním směrem, ale o to více je přínosem žadateli, kterému tímto stoupá jeho sledovanost a jeho zisky,“ podotkl Černý.
Ministerstvo: Je tady veřejný zájem
Ministerstvo vnitra ale při aktuálním odvolání zopakovalo, že judikatura soudů mluví jasně pro zveřejnění.
A navíc naznačilo, že kromě čtyř nejvyšších úředníků zřejmě není nutné zatajovat ani jména dalších skvěle placených zaměstnanců. Poukázalo přitom v rozhodnutí právě na články Seznam Zpráv, že kraj neumí vysvětlit, proč a za co někteří zaměstnanci brali statisícové odměny. Zatímco jiní, na srovnatelných pozicích, jen zlomek.
Jednou z podmínek, aby úřady musely konkrétní jména lidí sdělit, je totiž podle judikatury „veřejný zájem“. Tedy zjednodušeně, aby se žadatelé o informace domáhali jmen a částek jen v odůvodněných případech, třeba když existuje podezření ze zneužívání odměn.
A právě také u dalších krajských úředníků s vysokými příjmy Ministerstvo vnitra tenhle veřejný zájem vidí.
„Jestliže vyvstávají důvodné pochybnosti o tom, zda nedošlo v řešené kauze při odměňování některých pracovníků Středočeského kraje k nehospodárnému vynaložení veřejných peněz, pak lze veřejný zájem na poskytnutí informací o platech a odměnách dotčených osob v neanonymizované oprávněně předpokládat,“ stojí v ministerském rozhodnutí.
Exekuce už tady málem byla
Pakliže by se kraj zabetonoval a přes hrozbu exekuce informace neposkytl, neznamená to, že by do úřadu hned napochodoval exekutor a začal zabavovat majetek.
Ministerstvo vnitra by ale začalo kraji dávat opakované pokuty, jejich strop činí v součtu 100 tisíc korun. „Za přiměřenou částku bych považoval pět až deset tisíc. A když to nepomůže, mělo by se přitvrzovat: 20 tisíc, 30 tisíc, 50 tisíc…,“ vyjmenoval už dříve spoluautor informačního zákona Oldřich Kužílek, jak by bylo vhodné sankce stupňovat.
Podle Kužílka by pak měl úřad tyto pokuty vymáhat po konkrétním zaměstnanci, který škodu způsobil.
Středočeský kraj má už s podobným případem zkušenost: bylo to v kauze služebního auta, které hejtmanka Pokorná Jermanová přenechala manželovi. Krajský úřad se celý loňský rok vzpíral Seznam Zprávám sdělit, jestli hejtmanka splnila slib a přestala druhé auto používat. A jestli tuhle výsadu sebrala i manželovi.
Letos v únoru Ministerstvo vnitra přikázalo, že kraj musí informace odtajnit. Úřad poslechl – a ukázalo se, že hejtmanka má dál k dispozici dvě auta a že manžel může podle smlouvy s krajem vůz bez omezení řídit.