Jen nepokazit manévr. Banky slibují mírný růst už na jaře

Sedíte na penězích a strašně se bojíte. Tímto způsobem popsal současnou ekonomickou situaci analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Vysvětlil tak, čím se současná hospodářská krize liší od svých předchůdkyň, při kterých naopak lidé a především firmy peníze neměli. Zároveň poukázal, že se klíčovými ekonomickými parametry stává výskyt koronaviru a počet vakcinací, které mohou spotřebitele i manažery dále strašit, nebo přece jen uklidnit.

Vyhlídky tuzemské ekonomiky nejsou vůbec špatné, ukázala nová prognóza České bankovní asociace. Loňský propad HDP se zmírnil díky „tygřímu skoku“, který ve čtvrtém čtvrtletí zaznamenal export, na relativně příznivých 5,6 procenta. Letos, nejpozději ve druhém čtvrtletí, už začne růst celá ekonomika. Bude hlavně zásluhou vyšší spotřeby domácností, že se její výkon za celý rok proti loňsku zvýší o 2,6 procenta. V roce 2022 začnou ve větší míře investovat firmy, HDP vyroste skoro o pět procent a dostane se na úroveň před krizí.

Očekávat tak rychlé zotavení po tak velkém propadu, lze podle Zámečníka a dalších bankovních expertů díky neobvyklému průběhu krize. Po vládních opatřeních a z obav před nákazou začaly domácnosti šetřit, jak svědčí míra úspor, která se v Česku během prvních tří kvartálů minulého roku držela nad hranicí patnácti procent rodinných příjmů. Obdobně se chovaly firmy. „V říjnu 2020 poprvé za posledních 30 let byly firemní vklady na účtech u bank vyšší než jejich úvěry. Tento převis se zvětšoval a v prosinci dosáhl bezmála 95 miliard korun,“ uvádějí sami bankéři. Peníze do oběhu pouštěla vláda tím, že zvýšila rozpočtový schodek, Česká národní banka zase srazila úroky na mezibankovním trhu.

Přitom při běžné krizi trpí domácnosti, firmy i banky tzv. „nedostatkem likvidity“, tedy financí, a jedna po druhé krachují. Tentokrát trpký osud postihl jen některé sektory služeb. Část z nich, například turistický průmysl v Praze, musí počítat s tím, že se poměry v dohledné době nezlepší. „Někde už bitva skončila,“ potvrzuje Zámečník.

Podle bankovních expertů se dnes čeká, až vláda otevře obchody i služby, zároveň se domácnosti přestanou bát a začnou utrácet. Obdobné to je s investicemi zvláště ve stavebnictví. „Pokud odpadnou překážky na hranicích a pracovníci se vrátí, zažije stavební výroba poměrně rychle oživení,“ slibuje za bankovní asociaci Michal Skořepa z České spořitelny.

Všechny předpoklady pro ekonomickou obnovu proto mají jeden společný jmenovatel. Musí se snížit počet nakažených, aby se lidé přestali bát, podniky objevily novou perspektivu, zároveň se otevřely obchody, provozovny služeb i státní hranice.

Bankovní prognóza mírného růstu očekává návrat normálních poměrů už na jaře. „Doufejme, že vláda ten manévr nepokazí a že se nestane, aby se celý svět vrátil do normálu a my se dál topili v problémech,“ věří Skořepa.

Ekonomické probuzení nelze dlouho odkládat. Centrální banka nemůže z obav před inflací držet úrokové sazby na nule nekonečně dlouho. Vláda smí ještě letos využít schodek ve výši 400 miliard korun, už napřesrok by se měl udržet na polovině. Kromě ekonomického růstu k tomu musí přispět vláda plánem, jak zvýšit daňové příjmy a snížit výdaje.