Článek
„Vakcína Pfizeru je vysoce účinná proti variantě delta,“ cituje agentura Reuters Mikaela Dolstena, hlavního vědeckého pracovníka společnosti. Po šesti měsících s očkovací látkou v těle ale „pravděpodobně existuje riziko opakované infekce, jelikož protilátky, jak se i předpokládalo, ubývají“.
O úpadku účinnosti dané vakcíny nedávno informovaly izraelské úřady, podle kterých u lidí očkovaných v lednu a únoru spadla úroveň ochrany proti infekci a symptomatickému průběhu covidu-19 na 64 %. Více než 90% účinnost však látka stále hlásí v případě vážného průběhu nemoci a možné hospitalizace. Pokles přišel v době, kdy se v zemi začala šířit varianta delta a byla zrušena opatření týkající se sociálního distancování.
Pfizer zatím neposkytl veřejnosti celou sadu izraelských údajů, uvedl ale, že by k jejímu zveřejnění mělo dojít brzy. „Jde o malý soubor dat, ale myslím si, že tento trend je odpovídající,“ sdělil Dolsten s připomenutím toho, že varianta delta je nakažlivější než původní nový typ koronaviru, který byl ve světě zaznamenán.
Klesající účinnost by ovšem měla vyřešit třetí dávka vakcíny, jež by podle prvotních údajů, kterými firma disponuje, měla množství protilátek v těle zvýšit až desetkrát oproti druhé, kterou mRNA vakcíny zahrnují do základního procesu vakcinace. Podle odhadů by tak právě přídavná injekce měla nabídnout slibnou ochranu.
Fungování mRNA vakcíny
Látka, jež je člověku vpravena do těla, s sebou nese molekulu označovanou jako mRNA s „instrukcemi“, které tělu umožňují vytvoření takzvaného spike proteinu. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat.
„Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T-buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ vysvětluje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží.“
Podle Dolstena je třetí dávka vakcíny důležitá zejména pro starší lidi. Zájem o ni už projevilo několik zemí v Evropě i mimo ni. V srpnu by chtěl Pfizer zažádat o autorizaci další dávky u regulačních orgánů ve Spojených státech, podle amerických úřadů to ale zatím u plně očkovaných jedinců není třeba.
„Jsme připraveni na poskytnutí třetích dávek, pokud a jakmile věda prokáže, že jsou potřeba,“ uvedly ve společném prohlášení Úřad pro kontrolu potravin a léčiv a Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Ohledně potřeby další dávky vakcíny již dříve vyjádřili nejistotu i někteří odborníci.
Údaje společnosti Pfizer přímo ze Spojených států přitom podle Dolstena ukazují, že po šesti měsících došlo k narušení účinnosti vakcíny u lidí starších 80 let. Látka tak pozbyla určitou ochranu proti variantám, které v zemi kolovaly na jaře. Přitom dříve po vakcinaci v případě mutace známé také jako indická ukázala účinnost vysokou.
O tom informovala například britská vládní agentura Public Health England (PHE), podle jejíž údajů v případě symptomatického onemocnění ukázala látka Comirnaty účinnost 88 %. Číslo je vyšší, než kterého dosáhla ve stejné studii látka firmy AstraZeneca.
Účinnost v případě hospitalizace byla u látky Pfizeru stanovena na 94 %, a to pouze po první dávce. Poté, co očkovaní dostali i druhou dávku, odhad vystoupal na 96 %. Studie PHE, která se zaměřuje na úmrtí spjatá s mutací delta, stále probíhá, očekává se ale, že úroveň ochrany bude i nadále vysoká.
Pfizer brzy plánuje ověřit zvýšení účinnosti třetí dávkou i pomocí studie, do které by se mělo zapojit 10 000 osob. Testování proběhne na podzim tohoto roku, a nebude tak dokončeno ještě před podáním žádosti k americkým orgánům. Tandem Pfizer/BioNTech aktuálně také pracuje na nové verzi vakcíny, která by měla cílit přímo na variantu delta.
