Článek
Až 361 tisíc hlasů čerstvých voličů, kteří se ještě nikdy nespojili s žádnou stranou. O lákavé sousto prvovoličů se bude soutěžit v příštích parlamentních a prezidentských volbách.
Dva prezidentští kandidáti už ve své „předkampani" dokonce jezdí turné po středních školách. A velké strany vymýšlejí, na jaká témata nové voliče nalákat.
„Je to skupina, o kterou je třeba se snažit. Mají sice nižší volební účast, než je průměr, ale stále jde o nezanedbatelné číslo," myslí si sociolog Jan Herzmann. Pro připomenutí – při minulé prezidentské volbě zaostal Karel Schwarzenberg za Milošem Zemanem o necelých 480 tisíc hlasů.
Miloš Zeman i Michal Horáček, kteří se zřejmě v roce 2018 utkají o post prezidenta, při svých výjezdech do regionů často navštěvují střední školy a k prvovoličům promlouvají. „Zrovna tento týden jsem obsáhle mluvil nejen k pedagogům, ale i studentům maturitních ročníků na gymnáziu v Klatovech. Zdůraznil jsem, aby aktivně převzali spoluodpovědnost za osud své země," říká Horáček.
Při získávání příznivců ale prý nekalkuluje s „voličskými skupinami" a snaží se každého přesvědčit individuálně. „Samozřejmě i nejmladší chci inspirovat k tomu, aby šli volit. Nedá se to dělat poctivěji a efektivněji než setkáními tváří v tvář," dodává Horáček.
Okolí prezidenta se o návštěvách maturantů odmítá bavit a zdůrazňuje, že prezident ještě neřekl, zda bude kandidovat a nemůže tak jít o žádnou předvolební kampaň. „Určitě za tím není žádný takovýto kalkul. Pan prezident jezdí i do továren, nemocnic, domovů pro seniory. Je důležité, aby i žáci měli možnost setkat se s panem prezidentem," tvrdí Vladimír Kruliš, který Zemanovy cesty do regionů plánuje.
Podle Herzmanna to přitom mohou být právě prvovoliči, kdo rozhodne, který z kandidátů na prezidenta postoupí do druhého kola. „Nedá se očekávat, že by u mladých lidí měl velkou podporu Miloš Zeman, takže bude záležet na tom, jak rozloží své hlasy mezi jeho protivníky,“ dodává sociolog.
S nováčky u volebních uren kalkulují také politické strany, které za rok čeká souboj o křesla v Poslanecké sněmovně. Například hnutí ANO Andreje Babiše si chce nechat udělat analýzu, jak podobné voliče získat. A sází hodně na videa a sociální sítě, které by lidi kolem dvacítky mohly zaujmout.
Podobný plán má i ODS. „Jsme si toho vědomi. Zaměřujeme se na různé skupiny občanů včetně prvovoličů. Pokud jde o formu, nedávno jsme spustili také nové komunikační kanály využívané mladými lidmi, Snapchat nebo Instagram,“ popisuje předseda občanských demokratů Petr Fiala.
„Lajk" není hlas
Pozici „sexy strany pro mladé" si chce udržet TOP 09, která letos v krajských volbách například otestovala reklamu na hudební aplikaci Spotify. „Naším cílem je, abychom stále byli pro mladé atraktivnější než ostatní strany. Ale nesmíme zapomínat ani na ostatní voliče. A také na to, že ‚lajk‘ na Facebooku ještě není hlas,“ myslí si 1. místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Strana chce oficiálně sestavit TOP tým mladých lidí, kteří budou pomáhat v regionech i v kampani.
Premiér Bohuslav Sobotka hodlá na mladé cílit například tím, že jeho ČSSD začne řešit i témata přitažlivá pro mladé, jako je kultura nebo životní prostředí. Chce kvůli nim dokonce část programu přebrat Pirátům. „Mladým už dnes nabízíme celou řadu témat. Dlouhodobě bojujeme proti školnému, prosazujeme zákon o sociálním bydlení," dodává ministryně práce Michaela Marksová.
Tradiční strany mají šanci i přesto, že ve studentských volbách většinou propadnou a studenti volí hodně extrémní partaje. Podle sociologů to ale při skutečných volbách není tak horké.
„Pro strany je to otázka dlouhodobé strategie získat co nejvíc prvovoličů a udržet si je u sebe do doby, kdy už prvovoliči dávno nejsou. Jde ale o poměrně nestálou skupinu voličů," dodává Herzmann. Jejich důležitost navíc poroste s tím, jak budou dorůstat silné populační ročníky. V roce 2029 už bude možných prvovoličů přes 450 tisíc.
