Článek
Rok po tragédii si událost připomněli během tryzny příbuzní obětí; strojem cestovalo 176 osob a nikdo nepřežil.
Mezi oběťmi byl i manžel Kateryny Haponěnkové, otec dvou dětí. Volodymyr Haponěnko nešťastný let 752 pilotoval. „Není to jenom můj manžel. Není to jenom posádka. Byla tam taková spousta lidí. Lidé z Íránu, z Kanady, mladí lidé. Kolik dětí tam bylo? Těhotná žena. Podle mě to byla předem promyšlená vražda. Nejprve se to snažili zakrýt tím, že říkali, že šlo o technickou závadu. Pak, že šlo o lidské pochybení. Tohle mě rozčiluje víc než cokoliv jiného,“ svěřuje se Haponěnková.
Během rozhovoru se jí jedno z dětí ptá: „Jaké měl tatínek oči?“ „Jeho oči? Stejné jako tvoje a Věry. Už jsi zapomněla?“
Írán nejdřív mluvil o technické závadě. Vlády západních zemí o tom od začátku pochybovaly. Na řadě ověřených záběrů z mobilů je patrné, že letadlo zasáhla raketa. Později tamní úřady připustily, že letadlo sestřelili jejich vojáci, a uvedly, že byla na vině lidská chyba.
Většinu pasažérů tvořili Íránci a Kanaďané, mnozí z nich měli dvojí občanství a vraceli se přes Kyjev na své univerzity poté, co navštívili rodinu v Íránu.
V teheránských ulicích se tichá vyjádření účasti s oběťmi brzy změnila na hlasité protesty požadující rezignaci zodpovědných činitelů.
Na Ukrajině lidé přicházeli k improvizovaným pomníkům, aby tak vyjádřili svoji bolest.
A také v Kanadě docházelo k podobným emotivním scénám.
Letadlo společnosti Ukraine International Airlines bylo sestřeleno krátce poté, co Írán odpálil balistickou raketu proti americkým jednotkám v Iráku. Íránská armáda měla tehdy plnou pohotovost, protože očekávala možnou odvetu.
Následné íránské vyšetřování, které za viníka tragédie označilo lidskou chybu, nebylo ostatními zeměmi uznáno jako důvěryhodné. Až v červenci například předal Írán záznamy letu mezinárodnímu vyšetřovacímu týmu, který vedou francouzští experti. Kanada požadovala, aby Teherán zveřejnil identitu osob, které letadlo sestřelily, a přesný řetězec událostí, jež k tomu vedly. Ukrajina uvedla, že Írán s ní téměř nekomunikuje.
„Dochází k dialogu mezi námi a Íránem, ale nazval bych ho nekonstruktivním. Pohybujeme se, jak oni říkají, stále v kruhu. V tuto chvíli jsme jim poslali pět oficiálních požadavků o informace, na které neodpověděli,“ tvrdí Hunduz Mamedov z ukrajinského státního zastupitelství.
Pro rodiny obětí toto vše jen zvyšuje bolest, kterou cítí. Mykola Lychno přichází k hrobu svého syna Denise, který pracoval v letadle jako stevard.
„Pokud tomu rozumím, tak říkají, že letadlo padalo 18 vteřin. A 18 vteřin, když je odpočítáváte, je velmi dlouhá doba. V případě, jako je tenhle, je to strašné. Když na to pomyslíte, tak se vám udělá špatně od žaludku,“ říká otec zemřelého.
30. prosince íránská státní televize uvedla, že Írán nabídl rodinám obětí jako kompenzaci 150 tisíc dolarů za jednoho zabitého člověka. Ukrajina označila postup íránských úřadů za nepřijatelný s tím, že výše kompenzace by měla být předmětem jednání. Zároveň vyzvala Teherán, aby viníky postavil před soud.
Podrobnosti v úvodním videu. Další reportáže z pořadu Svět bez obalu najdete v archivu na webu.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
