Článek
Americký prezident Joe Biden dodržel, co slíbil. Pokračuje v odmítavém postoji vůči výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa – a ani trochu se tím neliší od svého předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa.
Bidenova administrativa zvažuje další sankce, které by měly zabránit téměř hotovému projektu Nord Stream 2. K okamžitému ukončení prací na plynovodu vyzval už v minulém týdnu americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Jakýkoliv subjekt zapojený do projektu Nord Stream 2 se vystavuje hrozbě sankcí ze strany USA a měl by okamžitě ukončit práci na tomto plynovodu,“ uvedl Blinken.
Opatření zatím přicházejí v podobě varování. To by podle agentury Bloomberg mohlo ze stavby vyřadit pojišťovací společnosti, které spolupracují s plavidly, jež pomáhají s instalací plynovodu v moři. Sankce by platily i na další firmy, které poskytují podpůrná plavidla a materiály ke stavbě.
Američtí zákonodárci na Bidenovu vládu naléhají, aby k zastavení projektu podnikla důraznější kroky. V letošním roce vstoupil v platnost sankční zákon, který po americkém ministerstvu financí požaduje, aby uvalilo sankce na podniky, které se na stavbě plynovodu podílejí. Problémům tak může čelit téměř 20 firem, převážně pojišťoven.
Ve Spojených státech a některých evropských zemích panují obavy, že téměř hotový plynovod by mohl zvýšit vliv Kremlu na Německo a další spojence Severoatlantické aliance.
Vlastník a provozovatel plynovodu Nord Stream 2 AG uvedl, že nemůže komentovat politické debaty, ale podle něj je uvedení plynovodu do provozu „v zájmu bezpečnosti Evropy, evropských spotřebitelů a ekonomické konkurenceschopnosti Evropské unie“.
„Implementace Nord Stream 2 je založena na stavebních povoleních od orgánů ve čtyřech zemích EU a Rusku v souladu s právními požadavky států, práva EU a mezinárodních úmluv,“ uvedla mluvčí Irina Vasilyevová.
Americké ministerstvo financí a Ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost o vyjádření agentuře neodpověděly. Bílý dům poukázal na prohlášení ministra zahraničí Antonyho Blinkena, podle něhož administrativa pečlivě sleduje dokončování ropovodu i společnosti zapojené do projektu.
Plynovod, jehož délka je zhruba 1200 kilometrů, má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Tento plyn má odebírat i Česká republika, která se na Nord Stream 2 napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
