Článek
Dvakrát týdně se v degustační místnosti slušovické centrály sejdou lidé z vedení včetně majitele a zkoumají kvalitu vzorků.
„Sledujeme list, jak vypadá v té podobě před zalitím, zda neobsahuje zbytky nějakých nežádoucích přimísenin, zda se jeden lístek podobá druhému. Jestli neobsahuje zbytky stonku a taky že odpovídají té dané oblasti, ze které pocházejí,“ popisuje detailně postup majitel firmy, jejíž překlad z latiny znamená šťavel nebo čtyřlístek. List se pak zalije a čaj se nasrkává rychlým způsobem několikrát po sobě. Majitel sleduje chuť, vůni, barvu.
Po 25 letech v oboru prý na první srknutí pozná, že je vše v pořádku a dodavatel neposlal nekvalitní nebo jiné zboží.
Čaje si hlídá také inspekce
Inspektoři čaje hlídají přísně. Vzhledem k opakovaným problémům, které mohou mít negativní dopad na lidské zdraví. „V případě čajů jde nejčastěji o zjištění nadlimitní přítomnosti pesticidů, případně mixu těchto látek,“ uvádí pro Seznam Zprávy Pavel Kopřiva, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce a připomíná, že v minulosti ve spolupráci s Celním úřadem Praha Ruzyně objevili například nevyhovující zásilku čajů z Číny s až 120× překročeným limitem pro obsah pesticidů.
Jak dopadly testy čaje
Rok Počet odebraných vzorků Z toho nevyhovujících Z toho pesticidy
2017 131 23 6
2018 148 24 7
2019 146 30 7
Zdroj: SZPI
Čína - největší hříšník
Právě Čína je nejčastější zemí původu u nevyhovujících šarží čaje. Je to ale logické, vzhledem k významu světového producenta.
Největší producenti čaje na světě
1. Čína – 1 467
2. Indie – 991
3. Keňa – 399
4. Šrí Lanka – 282
5. Turecko – 235
Zdroj: Skompasem.cz; údaje za duben 2018, v tisících tun
Kvůli opakovanému porušování předpisů a norem jsou na čaje z této země uvaleny zesílené úřední kontroly před vstupem na trh – to znamená, že komoditu zadrží na hranicích rovnou a pustí dále ke spotřebitelům až po vyhodnocení laboratorních testů z odebraných vzorků.
„Vzhledem k tomu, že inspekce tuto problematiku dlouhodobě sleduje a u rizikových zemí uplatňuje zesílený dozorový režim přímo na hraničních přechodech – na letištích a v dalších celní prostorách – evropští spotřebitelé tak nejsou těmto nevyhovujícím potravinám vystaveni,“ tvrdí Kopřiva s tím, že u těch problematických šarží je dovozce prokazatelně musí vyvézt mimo EU, vrátit výrobci, nebo protokolárně zásilku zlikvidovat. Při zjištění na trhu je neprodleně vydáno nařízení ke stažení šarže z tržní sítě.
