Článek
Druhý muž hnutí ANO a šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek se není ochoten svěřit, jak se vypořádal s placením daně z nabytí nemovitosti u luxusního bytu, který si v únoru v Praze pořídil společně se svou partnerkou. „Vše co jste potřebovali, již víte,“ odbyl vlivný politik vládního hnutí redakcí opakovaně položenou otázku na toto téma.
Z bytu v pražském Podolí za 25 milionů, o jehož koupi nedávno Seznam Zprávy informovaly, by za normálních okolností měl partnerský pár odvést daň ve výši 4 % z kupní ceny nemovitosti, v tomto případě to dělá jeden milion korun.
Daň by podle dosavadní praxe měli zaplatit do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl proveden vklad do katastru. Jejich vlastnické právo k bytu bylo zaregistrováno 10. března, tudíž daňové přiznání by měli podat do konce června.
Ale letošní praxe je výjimečná. V rámci vládních opatření v souvislosti s epidemií covid-19 a s vyhlášením nouzového stavu finanční správa již v březnu lidem umožnila zaplatit daň později, než je mezní termín, aniž by jim hrozila pokuta. I ti, kdo si byt či dům koupili ještě loni v prosinci (a měli tak zaplatit nejpozději posledního března letošního roku), mohou využít odklad až do 31. prosince.
Poslanecká sněmovna mezitím rozhodla o úplném zrušení této daně. Má se to opět týkat všech těch, kteří kupovali nemovitost v prosinci a následně. Ti, co již zaplatili, mají mít možnost požádat berní úřad o vrácení peněz. Návrh ale ještě musí projednat Senát a podepsat prezident, do té doby zůstává v platnosti stará zákonná úprava.
Není zřejmé, zda Faltýnek s placením daně posečkal nebo už zaplatil a bude chtít po státu peníze zpět. Z jeho nekonkrétního vyjádření vyplývá pouze to, že původně prý s úhradou daně počítal. „Nikdo z nás netušil, že bude koronavirová krize,“ poznamenal.
Nejde o střet zájmů
Poslanecká sněmovna o návrhu na zrušení daně z nabytí nemovitosti rozhodovala na své schůzi 8. července. Pro zrušení byla výrazná většina poslanců napříč politickým spektrem. Celkem 187, včetně Jaroslava Faltýnka, nikdo nebyl proti, jen pět zákonodárců se zdrželo.
Šéfovi poslaneckého klubu ANO přitom nepřijde nic divného na tom, že o zrušení daně spolurozhodl i on sám. Ke zdržení Faltýnek neviděl důvod, ve střetu zájmů se prý necítil. A to proto, že šlo o vládní návrh, na jehož vzniku se nepodílel.
„Kdybych se hlasování zdržel, tak vy budete první, kdo bude o mém střetu zájmů spekulovat. Střet zájmů necítím. Ptal jsem se kolegů a ti mi jednoznačně řekli, že to je vládní návrh a já vládní návrhy podporuji,“ argumentuje Faltýnek.
Pomocná ruka (nejen) mladým
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) při schvalování zdůvodnila zrušení této daně hlavně vládní snahou o finanční podporu mladých rodin.
„Zrušením nabývací daně především podáváme pomocnou ruku mladým rodinám, které tím povzbudíme k pořízení si vlastního bydlení. Čtyři procenta z kupní ceny bytu dnes v Praze znamenalo klidně 200 až 300 tisíc korun navíc. Ty jim zůstanou v kapse teď hned, třeba na vybavení nového bydlení. Ne až za dvacet či třicet let po splacení hypotéky,“ uvedla ministryně financí.
Faltýnek ale mluví o tom, že má jít o podporu bez ohledu na věk. „Samozřejmě že zrušení této daně pomůže nejvíce právě mladým rodinám, protože pro ně je často každá koruna klíčová. Když takoví mladí lidé investují veškeré své úspory do nákupu nemovitosti, tak pak pro ně může být platba několika set tisíc i likvidační. Nicméně hlavním záměrem bylo zrušit tuto nesmyslnou daň pro všechny, bez ohledu na věk, a nastartovat trh s nemovitostmi,“ vidí pozitiva Faltýnek.
Druhý muž hnutí ANO nepovažuje za seriózní argument, že ze zrušení daně mohou mít ve výsledku největší prospěch lidé jako je on, tedy lidé dobře situovaní.
„Že by se na mě zrušení daně nemělo vztahovat, protože už nejsem nejmladší? Nějak nechápu, kam tím míříte,“ podivil se šéf poslaneckého klubu Babišova hnutí.
