Článek
Před necelým měsícem se život na Novém Zélandu znovu zastavil. Důvodem bylo šíření nákazy vysoce přenosnou mutací delta covidu-19. Dálnice i ulice ve městech se většinou zcela vyprázdnily, uzavřely se obchody, školy i hřiště. Země vstoupila do tvrdého lockdownu, který je součástí místní strategie boje s pandemií.
Zemi se dosud vyplácel razantní postoj a tvrdé uzávěry či uzavírání hranic při prvních náznacích komunitního přenosu. Tento přístup slavil úspěch, jelikož od února až donedávna Nový Zéland neregistroval žádné nové případy. Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová uvedla, že země zvolila „pečlivý přístup, který sice nezaručuje, že počet případů bude na nule, ale jakmile se v komunitě nákaza objeví, rozdrtíme ji“.
Varováním pro zemi považovanou za premianty v boji s pandemií byla situace v nedaleké Austrálii. Ta stejně jako Nový Zéland zvolila stejnou strategii, v posledních týdnech ale zaznamenala vysoký nárůst počtu nakažených. Na dvě největší ohniska, Nový Jižní Wales a stát Victoria, připadala většina nových případů. Aktuálních více než 1400 nových případů nákazy denně v Novém Jižním Walesu se zdálo jako varování před nejhorším možným scénářem pro Nový Zéland.
Zemi se ale situaci podařilo dostat pod kontrolu a počty nově nakažených až na výjimky nerostou. „Vypadá to velmi dobře ohledně ukončení této epidemie,“ řekl deníku The Guardian profesor epidemiologie Michael Baker. „Neřekl bych, že máme absolutní jistotu, že zde pandemie skončí, ale teď je mnohem vhodnější otázka kdy, než jestli skončí,“ dodal Baker. Cíl dostat množství nových případů nákazy na nulu, který si vláda před měsícem vytyčila, se zdá na dosah.
Po dosažení vrcholu nové vlny na konci srpna, kdy Zéland zaznamenal za den 83 nových případů nákazy, od té doby denní počty jen klesají, za poslední týden nepřekročily hranici 21 nakažených. V polovině týdne klesly na 15, poté na 13 a následně na 11. Podle odborníků by se denní nárůsty počtu nakažených mohly během příštího týden dostat na jednociferná čísla.
V přísné uzávěře ale nadále zůstává Auckland, který byl během této vlny hlavním ohniskem nákazy. Právě největší novozélandské město s více než 1,6 milionu obyvatel dělá místním epidemiologům starosti. Zlepšující se čísla totiž narušily poslední údaje, podle nichž za posledních 24 hodin přibylo 23 nově nakažených. Na Auckland pak připadá jedenáct nově zjištěných případů.
„Toto slouží jako silná připomínka důležitosti dodržování proticovidových opatření, ať už jste kdekoli, a také důležitosti testování, pokud máte nějaké příznaky nebo jste se v určenou dobu nacházeli v blízkosti nakaženého,“ cituje server The Straits Times prohlášení ministerstva zdravotnictví. Většina země kromě Aucklandu už ale mezitím znovu otevřela restaurace, bary nebo sportoviště.
Zvolený postup novozélandské vlády proti variantě delta ale opakovaně vyvolával pochybnosti doma i v zahraničí. „Každý stát nebo region, který si myslí, že se může nějakým způsobem chránit před variantou delta, je absurdní,“ nechal se slyšet australský premiér Scott Morrison. „Ani Nový Zéland to nedokáže. Řídili se svou eliminační strategií a jsou také v lockdownu,“ dodal předseda vlády.
„I když víme, že delta je nebezpečnějším nepřítelem, stejný postup, který pokořil virus minulý rok, bude možné opět použít k jeho překonání i tentokrát,“ reagovala novozélandská premiérka Ardernová. Za pravdu předsedkyni vlády teď dali i odborníci.
„Zpočátku jsme přemýšleli, jak účinná budou takto nastavená opatření, a mysleli jsme si, že by mohla být podstatně méně účinná proti deltě než v předchozích případech,“ cituje deník The Guardian profesora epidemiologie Shauna Hendyho z výzkumného ústavu Te Pūnaha Matatini. „Ale ve skutečnosti to bylo velmi podobné, nicméně výsledku bezpochyby pomohlo očkování,“ myslí si Hnedy. „V podstatě to fungovalo téměř stejně dobře jako loni. Po několika týdnech to vypadá, že jsme na cestě k eliminaci tohoto ohniska nákazy,“ dodal epidemiolog.
Ve srovnání s předchozími ohnisky bylo „toto řádově závažnější a naše systémy to opravdu prověřilo“, doplnil Hendy. „O našich opatřeních a systémech nemůžeme nikdy říct, že jsou dostatečně dobré. V tomto případě jsme se dostali ale na takovou úroveň, že jsme situaci dostali pod kontrolu,“ dodal Hendy.
V tuto chvíli „si myslím, že to bylo pro nás varování“, řekla Guardianu mikrobioložka Siouxsie Wilesová. „Viděli jsme, co se stane, když nemáte kontrolu nad přenosem,“ dodala Wilesová, která pomáhá novozélandské vládě s komunikací s veřejností. „Jsem velmi optimistická, že jsem na cestě k eliminaci nákazy,“ myslí si Wilesová. „Ale asi stále opatrně optimistická,“ dodává mikrobioložka. Podle Wilesové „stačí jeden případ nákazy“ a země se znovu může vrátit do uzávěry.
Země také nadále uplatňuje přísná pravidla pro vstup na své území ze zahraničí. Vláda proto čelí kritice za nedostatečnou kapacitu karanténních hotelů a zařízení pro Novozélanďany, kteří se chtějí vrátit do země. Petici s názvem Groundend Kiwis s cílem navýšit kapacitu těchto zařízení a umožnit návrat do země původu už podepsalo téměř šestnáct tisíc lidí.
Proti tomu se ale ozvali někteří odborníci. „Ano, je to těžké. Jedná se ale o pandemii, která se objevuje jednou za sto let,“ cituje stanice Radio New Zealand novozélandského epidemiologa z Univerzity v Melbourne Tonyho Blakelyho. „Přivést velké množství lidí v tuto chvíli zpět, kdy není tak vysoká proočkovanost, je skutečné riziko,“ dodal Blakely.
Profesor epidemiologie z University of Otago Michael Baker souhlasí s tím, že čím více lidí se vrátí do země, tím vyšší je riziko další vlny nákazy a s ní související uzávěry. „Než změníme nastavení na hranicích, potřebujeme vysokou proočkovanost,“ varuje Baker. „Cena neúspěchu je nyní opravdu vysoká,“ dodal Baker.
„Bohužel Novozélanďané v zahraničí budou muset být trpěliví,“ řekl Baker, za což si vysloužil kritiku autorů petice Grounded Kiwis. „Dobrou zprávou je, že Nový Zéland spolu s dalšími zeměmi opravdu zvyšuje proočkovanost,“ řekl Blakely. Sám epidemiolog navíc podle vyjádření pro RNZ preferuje umožnění návratu Novozélanďanů do země teď než například před Vánoci, kdy bude riziko nákazy podle něj mnohem vyšší.
Plně naočkováno je zatím podle dat místního ministerstva zdravotnictví přibližně 33 procent z 5,1 milionu obyvatel Nového Zélandu, což zemi v konkurenci ostatních vyspělých západních států řadí mezi nejpomaleji očkující země. Alespoň první dávku obdrželo v zemi 66 procent obyvatel, celkem má zájem o vakcínu podle ministerstva 76 procent populace.
