Článek
O vládním plánu informoval britský list The Times. Podle jeho zdrojů by se měl změnit systém financování z klasických koncesionářských poplatků na model předplatného. Podle bývalého guvernéra britské centrální banky Davida Clementiho, který je členem rady BBC, by to pro organizaci znamenalo ztrátu výdělku. V jejím důsledku by pak BBC musela zrušit některé oblíbené pořady. A kvůli honbě za sledovaností by pak vymizela i ona „veřejnoprávnost“.
Zdá se ale, že tentokrát skutečně nejde jen o prázdná slova. Ministři už jednají o dekriminalizaci neplacení dosud povinných poplatků, která by měla přijít už za dva roky. A do roku 2027 poplatky plánují zrušit úplně. V současnosti poplatky činí 154,5 libry ročně, v přepočtu zhruba 4600 korun.
„O koncesionářských poplatcích neblafujeme. Jednáme o tom a udeříme. Musí to být model předplatného. Mají stovky rádiových stanic, mají všechny ty televizní stanice a obrovskou webovou stránku. Celá tahle věc se musí protřídit,“ řekl britskému deníku vysoce postavený zdroj z vlády. BBC ve skutečnosti provozuje 61 rádiových stanic.
📺📻📱 You may have seen this before, but it's good to be reminded of what you get for the licence fee... pic.twitter.com/XeVouSDIW0
— BBC Press Office (@bbcpress) February 6, 2020
Vládě se ale současné fungování britského mediálního impéria nelíbí. „Měli by mít několik televizních stanic, pár těch rádiových a hodně omezenou prezentaci on-line. A měli by vložit peníze i sílu do zahraničního zpravodajství. Což je jedna z klíčových částí jejich práce,“ řekl zdroj The Times.
Premiér Johnson si je údajně jistý tím, že BBC potřebuje reformovat. Podle britských Timesů je ale otázkou, zda je to dobrý krok s ohledem na voliče – veřejnoprávní organizace má u Britů velkou podporu.
Mezi změnami, které vláda pro BBC navrhuje, je i zákaz pro zaměstnance organizace vydělávat i někde jinde. Kabinet tak reaguje na případ novináře Kamala Ahmeda, jenž musel vrátit 12 tisíc liber (asi 357 tisíc korun), které si vydělal moderováním investiční konference. Ahmed, jehož roční plat šplhá v přepočtu přes šest milionů korun, si měl tímto způsobem přivydělat podle Timesů loni ještě dvakrát.
Zdroj z Downing Street 10 nadnesl, že by hvězdy BBC mohly dát peníze, které vydělají stranou, na charitu – třeba organizaci Help the Aged, která pomáhá seniorům. BBC totiž vyhrožuje, že zruší nulové poplatky lidem nad 75 let.
Vládě také nevyhovuje, jakým způsobem BBC pokrývá domácí politiku. Do pořadu vlajkového pořadu Today na stanici Radio 4 proto odmítá vysílat své ministry. „Můžeme se velmi snadno dostat k volbám i bez toho, abychom se objevili v Today,“ řekl zdroj.
O tom, že vláda utáhne BBC finanční kohoutky, mluvil už v prosinci loňského roku premiér Boris Johnson. Ten po předčasných parlamentních volbách tvrdil, že je organizace vůči jeho Konzervativní straně zaujatá. Že BBC se svou mediální produkcí míří proti jejich straně, si nicméně myslí i labouristé v čele s Jeremym Corbynem a Nigel Farage, šéf Brexit Party.