Článek
V tiskárně Europrint loni potiskli 40 milionů kilogramů archového a rotačního papíru a vyrobili 3,5 milionu knížek. Když procházíte tiskárnou, přestanete se těmto číslům divit. Stohy papírů jsou navršené všude a souběžně tady na jednotlivých strojích vzniká snad třicet různých titulů. Jednu knihu si zkusíme vyrobit i my.
Začínáme v místnosti plné počítačů. Tady je takzvaný příjem dat. „Sem jdou veškeré technologické specifikace. Kolik máme vyrobit kusů, jaká je to vazba a podobně,“ vysvětluje náš průvodce, obchodní manažer tiskárny Europrint Petr Dvořáček.
Z příjmu dat, kam chodí podklady v tiskovém PDF, se přesouváme k prvnímu stroji. Za úkol má převést data v elektronické podobě na tiskovou desku, která je nutná pro každou barvu zvlášť. Většinou se na ni vejde osm stran knížky. „Když chceme potisknout papír z jedné a druhé strany plnobarevně, tedy čtyřmi základními barvami, potřebujeme osm desek,“ říká Dvořáček. Dodává, že deska je sice levná, ale může být pouze na jedno použití, protože při vyndávání z tiskařského stroje se většinou poškrábe.
Principem tisku je magnet
Ptám se, na jakém principu tiskové desky fungují. „Deska je zmagnetizovaná. Tam, kde je magnet přilnavý, přilne barva na papír, tam, kde je deska odpudivá, voda barvu odplaví,“ vysvětluje Dvořáček.
Dále musí tiskové desky projít leštěním a sušením, aby se v nich nezachytily žádné nečistoty, a pak už se zakládají do tiskařského stroje. Ten je ovládaný počítačem. Do jednoho místa jde ve stejnou chvíli papír, barva a také voda, která přebytečné barvivo odplavuje. Než se stroj – tedy barva – správně nastaví, několik archů putuje do sběru.
Europrint
Polygrafická společnost byla založena v roce 2003.
Sídlí v Praze 5 v Košířích.
Obrat firmy je cca 1 mld. Kč za rok.
Má více než 300 stálých zaměstnanců.
Během roku zpracuje 5801 zakázek.
Vyrábí 204 periodických titulů.
Loni vyrobila 81 milionů časopisů a 3,5 milionu knížek.
Ročně potiskne 40 000 000 kilo papíru.
Správně vytištěný arch papíru je následně potřeba oříznout a poslat do skládacího, takzvaného palcovacího stroje. Tady je arch poskládaný tak, že už jsou vidět jednotlivé strany budoucí knihy. Poskládané archy se musí ve správném pořadí založit do zakladače a následně sešít.
Mezitím je už ale nutné připravit desky knihy a zpevnit je lepenkou. Poslední fází je výroba kompletní knížky, kdy se předsádka spojí s blokem a deskami. Vše probíhá strojově a za 7 hodin tady vznikne 8 tisíc knih.
V hlavní roli lepidlo
Než se stroj při založení nové knihy správně nastaví, je nutné několik výtisků obětovat. Norma hovoří až o osmdesáti kusech, místní experti ale zvládnou rozjet stroj na čtyři pokažené výtisky.
Při finalizaci knihy hraje hlavní roli lepidlo. Jeho složení je výrobním tajemstvím, ale i laik pozná, že v každé fázi výroby se používá jiné. Jednou je husté, jindy se víc táhne.
Aby se při slepování deska knihy nezkroutila a nezohýbala, musí mít ovzduší tiskárny určitou vlhkost. Optimální je 68 procent. „Výrobu knížky vlastně ovlivňuje počasí. Podle vnější teploty a vlhkosti musíme víc, nebo míň zvlhčovat,“ dodává Dvořáček.
