Článek
O jejich zařazení dnes rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Informoval o tom ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu.
Snaha o zápis je společným projektem několika zemí z Evropy, původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. „Na seznam se dostalo devět bezpodmínečně a dalších šest je tam s podmínkami,“ uvedl Pelc.
Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Nejcennější vnitřní část má zhruba deset kilometrů čtverečních a kolem je ochranné, zhruba 17kilometrové pásmo.
„Vnímám to jako prestižní ocenění naší ochrany přírody v celosvětovém měřítku. Unikátní komplex Jizerskohorských bučin se jako vůbec první česká přírodní lokalita stal skutečnou součástí dědictví celého lidstva. Díky Jizerskohorským bučinám a nedávno oceněnému „lázeňskému trojúhelníku“ tak Česká republika právě dostala nový mezinárodní punc,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Připojil se také František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Je to mimořádný úspěch. Jizerskohorské bučiny se nyní dostaly mezi takové poklady světové přírody, jako je proslulý Yellowstonský národní park, Bělověžský prales, Bajkalské jezero, africké pláně v Serengeti, Velký bariérový útes u Austrálie nebo vodopády Iguazú na hranicích Brazílie a Argentiny,“ dodal.
Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda.
Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je s rozlohou 950 hektarů vůbec největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších rezervací v České republice, spolu s vymezeným ochranným pásmem propojujícím jednotlivá jádrová území, dosahuje na české poměry nebývalých 2700 hektarů. Chrání jedinečné bukové lesy na severovýchodních svazích Jizerských hor, část území je ponechána samovolnému vývoji bez zasahování člověka. Česká republika předložila spolu s dalšími devíti zeměmi návrh na rozšíření stávající lokality světového dědictví Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy o další zachovalé bukové porosty mimořádné hodnoty v lednu 2020.
Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií.
Z 29 navržených lokalit doporučila Mezinárodní unie ochrany přírody po pečlivém odborném posouzení k zápisu na Seznam světového dědictví bez výhrad devět unikátních bukových ekosystémů včetně národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, dalších šest míst se stalo součástí světového dědictví s určitými podmínkami. Lokalitou světového dědictví UNESCO (445 hektarů) a jejím ochranným pásmem (189 hektarů) se staly dvě jádrové části Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny – Poledník a Štolpichy, kde probíhá od roku 1960 přirozený vývoj.
