Jeden pes, dva indexy. Odborníci odcházejí, ministerstvo mlčí

„Ona (vláda) se k něčemu zavázala, měla by se toho držet. Přesto porušila svoji metodiku, když to máme vlastně pořád v tom třetím stupni a měli bychom být už někde dál,“ komentoval pro Radiožurnál současný stav jeden z tvůrců celého systému, prorektor Jihočeské univerzity Luděk Berec.

A nejde o jediné ohýbání původně pevně nastaveného systému. Docent Berec se vyjadřoval k obcházení jasně nastavených pravidel pro úpravu opatření. Další novinkou je změna metodiky při počítání klíčového čísla. I ta vzbuzuje pochyby. Od úterý ministerstvo zveřejňuje dvě hodnoty indexu – každá z nich vychází z jiných testů.

„Může to být manipulační nástroj k tomu, aby při ekonomických otázkách brala vláda ohled na příznivější čísla,“ řekl Českému rozhlasu ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer na adresu určování indexu rizika na základě antigenních testů.

Právě počítání indexu rizika budí v poslední době rozpaky. Systém, který měl transparentně a srozumitelně ukazovat, jaká opatření nás čekají a proč tomu tak je, se mění v přímém přenosu.

Před používáním antigenních testů varoval spoluautor protiepidemického systému Jan Kulveit v České televizi již koncem listopadu. „Pokud by se začaly započítávat antigenní testy, byla by to zásadní změna. Musela by se změnit tabulka bodů za pozitivitu,“ vysvětloval vědec.

Blatného resort na dotazy Seznam Zpráv ke změně metodiky neodpověděl.

Proti způsobu boje vlády s pandemií se vyhranil i ekonom Jakub Steiner z univerzity v Curychu. „Myšlenky zůstávají na papíře. Vláda při prvním utahování systém PES rozbila a vrátila se na trajektorii horské dráhy. Vláda dle mého chápe, že se na nás valí třetí vlna. Vězí však v pasti populismu,“ píše ve vyjádření na Facebooku, jež začíná větou „Můj dialog s vládou skončil.“

Podobně zklamaný je ze snahy, která vychází vniveč, i Kulveit, který kroky vlády připodobňuje k rozbití tachometru v rychle jedoucím autě. „Pokud si index rizika upravíte tak, že místo vysokého nebezpečí začne při stejné epidemické situaci ukazovat o něco menší, nezpůsobí to zmenšení rizika špatného vývoje,“ vysvětluje paralelu vědec zabývající se globálními riziky na Oxfordské univerzitě.

„I když… situace, kdy vám rozbitý tachometr pomůže, asi existuje: totiž když si pasažéři po bouračce budou matně pamatovat, že ručička ukazovala 140, což podpoří lživou obhajobu řidiče, že jel skoro dle předpisů,“ dodává Kulveit.

Jak on, tak Steiner a Berec mají dvě věci společné: působí na prestižních pracovištích a hlavně – podíleli se na výpočtu rizikového skóre, podle kterého by se měla protiepidemická opatření řídit.

Podle odborníků tak uměle došlo ke snížení čísla, které ale nemá základ ve zlepšení situace. Rozdíl v indexu rizika podle typu testů je přitom značný, jak ukazují následující mapy. Zatímco při PCR testech je index pro Českou republiku 71 a šest krajů je v nejhorším, pátém stupni…

… při počtech s antigenními testy není pátý stupeň nikde, naopak přibude jeden kraj v nižším pásmu. Rozdíl mezi republikovým indexem je 10 bodů neboli téměř celý jeden stupeň. Ten čtvrtý je totiž v rozmezí indexu 61 až 71 bodů.

Současná situace přitom nenapovídá tomu, že by bylo lépe. Denní přírůstky stoupají, roste také reprodukční číslo R, které je v současné době na hodnotě 1,2.

Redakce Seznam Zpráv se na Ministerstvo zdravotnictví obrátila i s dotazy, co říkají na kritiku odborníků a jejich ukončení spolupráce, jestli není zdvojení indexu matoucí a jak se brání nařčení z politické motivace. Úřad odpovědi slíbil, ale ani po urgenci se jich redakce nedočkala.

Ministr Blatný dříve dva souběžně zveřejňované indexy označil jako důkaz naprosté transparentnosti celého systému.