Článek
Podle posledních dat z poloviny léta je v exekuci bezmála 760 tisíc Čechů. Už od jara přitom odborníci na předlužení upozorňují, že kvůli jarnímu zabrzdění tuzemské ekonomiky kvůli koronaviru je nutné se připravit na další dluhovou vlnu.
Do finančních problémů a případně i exekucí tak může sklouznout v blízké budoucnosti řada lidí, kteří přišli nebo přijdou o práci, případně si museli zažádat o odklad splátek, protože to finančně nezvládali. Odborníci na předlužení mluví o blížící se „dluhové vlně“.
Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení, pro Seznam Zprávy před létem odhadoval, že se dopady nějak mohou dotknout až milionu lidí. Jako pravděpodobné označil příchod další dluhové vlny v rozhovoru pro Seznam Zprávy i advokát Tomáš Sokol, muž, který v mnoha sporech hájí věřitele.
Zmírnit blížící se dluhovou vlnu a zásadně změnit podmínky lidem, kteří už jsou v exekucích, může novela exekučního řádu. Novela a na ni nabalené pozměňovací návrhy přichází s řadou novinek, které mohou sloužit jako pomyslné záchranné lano pro lidi v dluhových pastích.
Jde například o princip jeden dlužník – jeden exekutor, chráněný účet u bank, na kterém dlužníkům bude zůstávat nezabavitelná částka, větší ochrana rizikových skupin, jako jsou senioři nebo lidé s postižením, před mobiliárními exekucemi nebo vypořádání se se starými a nevymahatelnými. Mezi návrhy je i změna poslance Jana Farského (STAN), která by umožnila bránit se vydržení majetku v exekuci obětem podvodu. Na konkrétní případ upozornila redakce Seznam Zpráv v srpnu.
Vykoupení se z exekuce i chráněný účet
Vládní návrh prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a ve středu se po letní pauze začal opět projednávat na Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení. Tentokrát šlo zejména o diskusi s odbornou veřejností a šlo o příležitost, kterou si nenechal ujít prakticky žádný zástupce dotčených skupin. Svůj názor přišli veřejně říci exekutoři, zaměstnavatelé, věřitelé, ekonomové a představitelé neziskového sektoru.
V od začátku vyostřené diskusi nedošlo ke společné shodě prakticky na žádné téma. Relativně pozitivní ohlasy sbíral návrh předsedy podvýboru pro exekuce Marka Výborného (KDU-ČSL) na takzvané „milostivé léto“. Tedy možnost zbavit se exekuce, pokud dlužník zaplatí dlužnou částku a náklady řízení maximálně do výše jistiny. Zbytek by byl prominutý.
Stejně tak se částečně účastníci shodli na nutnosti zavedení takzvaného chráněného účtu. Na technické nedostatky upozorňovala zástupkyně Svazu průmyslu a dopravy a nápad se nezdál ani České bankovní asociaci.
„Banka by převzala část agendy za zaměstnavatele a počítala by část peněz, kterou by převáděla na chráněný účet. Se vší zodpovědností za chybu,“ vysvětloval Filip Hanzlík z České bankovní asociace.
Spor o teritorialitu
Diskuse se ale nejvíce točila kolem připravovaného návrhu na systém „jeden dlužník – jeden exekutor“, a to pomocí takzvané exekutorské teritoriality, tedy přidělování případů jednotlivým exekutorům podle jejich místní příslušnosti.
Jde o systém, který by mohl změnit přidělování práce jednotlivým exekutorům a který má také rozbít případné pevnější vazby mezi exekutory a věřiteli, stejně jako konkurenční prostředí v oboru vymáhání pohledávek. Návrh změny proto zasahuje do zájmů celé řady aktérů exekuční scény.
„To téma je přefouknuté. Je to jako transparent v májovém průvodu,“ pustil se do teritoriality Hanzlík, který vystoupil jako první.
Proti tomu se hned ohradil Ondřej Závodský, bývalý náměstek ministerstva financí, který se představil tak, že zastupuje „nevládní organizace“, což ostatní řečníci kritizovali jako široký pojem.
„Teritorialita je podle názorů nevládních organizací naprosto zásadním nástrojem, jak zabránit dluhovým pastím,“ řekl Závodský s tím, že současná opatření vlády jen odkládají kritické dopady recese a lidé se podle něj ocitnou bez práce a v „péči exekutorů“ do jednoho či dvou let.
Jeho postoj podpořila i Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblast Charity Česká republika.
„Hlásíme se za plnou teritorialitu. Jsme velký zaměstnavatel a chceme komunikovat za jednoho dlužníka s jedním exekutorem,“ řekla Kuchyňková s odkazem na to, že se na problém dívají jak ze strany dlužníků, kterým pomáhají, tak i z pohledu firem, které musí s exekutory za své zaměstnance jednat.
Naopak Robert Němec, místopředseda České advokátní komory, byl proti takzvané teritorialitě.
„Nezazněl žádný argument, proč by zavedení teritoriality mělo pomoci,“ pronesl s tím, že se podle něj všichni shodnou na tom, že v Česku existuje sociální problém, ale je podle něj otázkou, jestli ho vyřeší právě úprava exekucí.
„Teritorialita by vedla k nižšímu vymáhání pohledávek. Jsme o tom přesvědčeni. Je to sociální problém a stát by to měl řešit jinak než omezením,“ argumentoval velmi podobně i Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
Na to opět navázala Pavla Aschermannová z neziskové organizace Rubikon Centrum, která se primárně snaží pomáhat lidem po výkonu trestu.
„Nejhorší stav by byl, že to zůstane tak, jak to je teď,“ řekla s tím, že teritorialitou myslí zejména to, aby dlužník měl jednoho exekutora. V současnosti je běžné, že jich má několik.
„Já si myslím, že prvořadý přínos teritorialit je u rizikové skupiny lidí s mnohočetnými exekucemi. Jako máme jednoho zubaře, měl bychom mít i jednoho exekutora. Jak se člověk s výučním listem má domluvit s deseti exekutory?“ reagoval Martin Štika, exekutor z Hradce Králové.
Rozpolcenost ohledně teritoriality v závěru kritizovala i poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) „Postrádám debatu o tom, jak chceme dosáhnout principu jeden dlužník a jeden exekutor,“ posteskla si.
Ovšem ani poslanci a členové podvýboru se nemohli shodnout na tom, jestli se v blízké době zvládne novela exekučního řádu projednat.
Zatímco Jan Chvojka (ČSSD) upozorňoval, že to nejspíš kvůli krajským volbám letos na podzim nebude, tak Marek Výborný naopak reagoval, že by to šlo během října stihnout.
