Článek
Skutečným kouzlem, které geniálně a navždy spojilo několik existujících technologií a tím dalo vzniknout bitcoinu, je Teorie her. Je jako Prsten moci ukutý v puklinách Hory osudu, jen s tím rozdílem, že přestože ji mnozí stále usilovně hledají, není sopky, ve které by mohl být zničen.
Vineet Raj Kapoor říká: „Teorie her spočívá ve zkoumání svobody volby a rovnováhy, která vyplývá z pochopení důsledků této svobody.“ Skvělé.
Kdyby tak jen všichni věděli, co to je Nashova rovnováha a jak hledat správné stimuly, ať už řeší obchodní, společenské nebo geopolitické problémy, svět by vypadal jinak. Nicméně zpět k našemu tématu.
Teorie her, decentralizace a jedinečné nastavení incentiv pro všechny zúčastněné zaručuje, že ač se navzájem ani neznají, a vedeni pouze svými sobeckými ekonomickými zájmy, chovají se racionálně a tím chrání a udržují monetární síť Bitcoin v dynamické rovnováze.
Je ale možné, že existuje ještě jedna, skrytá hra, kterou tvůrci udělali téměř neviditelnou a která se až dnes pomalu začíná vynořovat z hlubin binárního kódu?
V internetovém profilu tvůrce bitcoinu Satoshiho Nakamota je uvedeno datum narození 5. dubna 1975. Je to stejné datum, kdy federální vláda Spojených států vydala o desítky let dřív, v roce 1932, nařízení č. 6102, kterým bylo soukromé vlastnictví zlata občany prohlášeno za nezákonné. Mimochodem to trvalo 41 let.
Bitcoin „White paper“ byl publikován 31. listopadu 2008, tedy na výročí dne, kdy podle tradice Martin Luther roku 1517 vyvěsil na dveře kostela v německém Wittenbergu svých 95 tezí, které nastartovaly protestantskou reformaci.
Nemělo by nás tedy překvapit, že ambice tvůrců daleko přesahují rozměry samotného kódu a že na cestě králičí norou spolu s Alenkou objevíme ještě mnoho zajímavého.
Ve světě neustále rostoucí kontroly, zákazů a omezování lidské svobody přináší bitcoin naději tím, že dělá přesný opak.
Třeba to, že ve světě neustále rostoucí kontroly, zákazů a omezování lidské svobody přináší bitcoin naději tím, že dělá přesný opak. Posiluje suverenitu a postavení jednotlivců na úkor autorit. Neexistuje žádný jiný nenásilný, globální fenomén, který má schopnost odebírat moc institucím a státům a předávat ji jednotlivcům. Žádný.
Dělá to klidně, bez křiku, dramat a barikád. Den za dnem, rok za rokem, blok za blokem.
To, že to mnozí nevidí, nesmí rozptylovat. Stačí si připomenout, co říkala první influencerka světa Mary Kay Ash: „Na světě jsou tři typy lidí: ti, kteří ho mění, ti, kteří se dívají, a ti, kteří se ptají, co se to stalo.“
Bitcoin stojí sám.
Všichni ostatní se sklánějí a uhýbají před neustále rostoucí silou globálních korporací, mocí států a jejich institucí, jejichž ambice vládnout je pouze srovnatelná s jejich neschopností tuto moc efektivně vykonávat.
Státy, firmy či jednotlivci sice mohou koupit spoustu bitcoinů a také to dělají, ale nemohou kontrolovat a manipulovat decentralizovaný protokol tak, jak to dělají ve světě fiatu.
Státy, firmy či jednotlivci sice mohou koupit spoustu bitcoinů a také to dělají, ale nemohou kontrolovat a manipulovat decentralizovaný protokol tak, jak to dělají ve světě fiatu (fiat je označení měn s nuceným oběhem, tedy úředně vytvořených peněz, pozn. red.). Všechny takové pokusy končí neúspěchem, ztrátou kredibility a často i vyobcováním z komunity. Každý je jen malým kouskem globální, decentralizované monetární sítě, která je otevřená všem, aby tam ukládali svou ekonomickou hodnotu a prováděli transakce, ale nikdo nemá moc ji cenzurovat, konfiskovat či devalvovat.
Nabízí se otázka, zda nakonec nebylo skutečným cílem to, co nazývá Alex Gladstein ve svém skvělém textu „Trojský kůň svobody“ schopností bitcoinu přetvářet chamtivost na svobodu.
Možná, že tvůrci skutečně tušili, že je třeba zahrát na hlubší struny lidské podstaty, probudit v lidech, zemích a institucích ekonomické zájmy a touhu vlastnit digitální zlato, jediné aktivum s konečným objemem, a tím nastartovat adopci něčeho, co pod vlajkou uchovatele hodnoty skrývá ještě jednu a důležitější schopnost, a to je uchovatel svobody.
Na první pohled těžko uchopitelným cílem bitcoinu je totiž nabídnout alternativu ke stávajícímu systému.
Tak jako fotosyntéza, jejíž některé aspekty nám stále zůstávají utajeny, používá sluneční energii k přeměně oxidu uhličitého na cukry a kyslík, rozkládá bitcoin, pomocí stejné energie a také trochu zahalen tajemstvím, byrokracii centrálních institucí na decentralizovaný protokol a svobodu.
Nic víc.
Přesně v duchu hnutí cypherpunk a s kouzelnou ironií vložil Satoshi do geniálního vynálezu digitálního zlata ještě jednu hru. V hloubce kódu se totiž skrývá malware svobody a osobní odpovědnosti a nebude to nic jiného než chamtivost světa, která se postará o její adopci.
A jako už tolikrát v minulosti lidé rozhodující se podle svých vlastních hodnot a představ na tuto budoucnost sázejí svůj talent, čas a energii. Neztrácejí čas bojem se starým světem a nekonečnými diskuzemi s lidmi, skrývajícími se ve zbabělém přítmí anonymních účtů. Soustředí se na budování otevřené alternativy, která vzniká paralelně k existujícímu systému a ten starý svět ji vlastně ani příliš nezajímá, ani příliš nepřekáží.
Je jedno, kdo a s jakou motivací začne používat bitcoin. Nezáleží na tom. Ať chce, nebo nechce, stává se totiž součástí otevřené, globální, monetární sítě a tím posiluje její schopnost vytvářet a uchovávat jak ekonomickou hodnotu, tak i individuální svobodu.
Kdo by to kdy řekl, jak užitečná může být chamtivost a jakou roli sehraje Teorie her zakódovaná do programovatelného, digitálního zlata.
