Hlavní obsah

Je už třetí znepokojivou variantou viru. Po Británii a JAR přišla z Brazílie

Foto: Profimedia.cz

Zásah protikoronavirového týmu ve favele Santa Marta v brazilském největším městě Rio de Janeiro.

Britský premiér Boris Johnson ve středu odpoledne prohlásil, že Spojené království zavádí kroky k ochraně země před „brazilskou variantou“. Nedávno objevená verze koronaviru je podobně znepokojivá jako ta britská a jihoafrická.

Článek

O takzvané brazilské variantě viru se toho ví zatím velmi málo. Jelikož ale obsahuje některé stejné mutace jako britská verze VUI 202012/01 a jihoafrická 20C/501Y.V2, vzbuzuje obavy, že by mohla způsobovat zrychlení šíření viru nebo být odolnější proti protilátkám. Boris Johnson uvedl, že chránit Británii před ní budou hraniční kontroly. Podle Telegraphu zruší londýnská vláda na neurčito taky lety z jihoamerické země, potažmo z celé Jižní Ameriky.

Brazilskou variantu objevili Japonci

Na rozdíl od dvou dřív objevených variant viru nebyla za původ brazilské mutace označena země, kde byla poprvé objevena. Poprvé ji totiž zaregistrovali v Japonsku, tamní ministerstvo zdravotnictví to podle Sky News oznámilo v neděli. Brazilský původ ale má své opodstatnění, protože podle informací japonského Národního institutu pro infekční nemoci (NIID) variantu Japonci detekovali při letištní kontrole u čtyřčlenné skupiny cestujících z Brazílie.

NIID uvádí, že k identifikaci nové varianty viru SARS-CoV-2 došlo 6. ledna, přičemž nakažená brazilská rodina přistála a byla otestována v Tokiu čtyři dny předtím. Britský deník Independent k tomu na svém webovém portálu v článku shrnujícím veškeré informace o brazilské variantě viru píše, že šlo o muže ve věku kolem čtyřicítky, který měl dýchací potíže, dále o asi 10 let mladší ženu s bolestmi hlavy a v krku a dvě děti, z nichž jedno mělo horečku a druhé bylo asymptomatické. Screening odhalil pozitivitu u všech čtyř.

Podle NIID brazilská varianta patří k linii B.1.1.248 a obsahuje celkem 12 mutací. Obavy přitom vzbuzují hlavně dvě z nich – N501Y a E484K. Obě jsou totiž na klíčovém, takzvaném spike proteinu, který hraje zásadní roli při vstupu viru do těla. To ale není všechno.

Mutaci N501Y totiž nese jak britská, tak jihoafrická varianta a vědci se domnívají, že může přispívat k vyšší infekčnosti. Předmětem výzkumu je i její možná odolnost proti protilátkám. Společnost Pfizer už nicméně prohlásila, že funkčnost její vakcíny tato mutace neohrozí, což potvrdila vůbec první laboratorní studie zkoumající tento problém zveřejněná koncem minulého týdne. Ve spolupráci s firmou ji provedla univerzita v texaském Galvestonu. Na 20 krevních vzorcích lidí, co dostali vakcínu, se ukázalo, že by si měli poradit i s touto mutací.

E484K je přítomná kromě brazilské i v jihoafrické variantě a je ještě méně prozkoumaná. Vědci se rovněž domnívají, že by mohla unikat protilátkám imunitního systému, uvádí NIID.

Možná spojitost s první brazilskou reinfekcí

Francouzská státní mezinárodní zpravodajská televize k tomu dodala, že mutace E484K byla podle brazilské, dosud nerecenzované studie publikované tento měsíc detekována u první zaznamenané reinfekce v zemi. Vědci v jejím shrnutí píší, že šlo o reinfekci zaznamenanou u zdravotníka ve věku 37 let, který se poprvé nakazil v červnu a podruhé v říjnu. Že šlo skutečně o reinfekci, a nikoliv o případ dlouhého onemocnění, potvrdila celogenomová sekvenace, což hypotéze o unikání imunitě nahrává.

O moc víc se toho o brazilské variantě viru neví. NIID píše, že informace jsou sporé kvůli omezenému množství dat ze vzorků. Neví se nic ani o tom, jak hojně je varianta v Brazílii, potažmo jinde ve světě rozšířená.

Britská a jihoafrická varianta se šíří napříč kontinenty

Šíření jihoafrické a britské varianty se ale podle všeho zamezovat nedaří. Independent uvádí, že britská verze VOC-202012/01 už byla detekována nejméně v 31 zemích. Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí, že v Česku britskou ani jihoafrickou variantu nezaznamenal. Nejblíž k ČR se o britské variantě podle zprávy (SZÚ) už ví například na Slovensku a v Rumunsku. Drtivá většina záznamů o jejím výskytu pochází ze zemí Evropy, objevili ji ale už i v Asii, na Blízkém východě, v Severní, Jižní i Střední Americe a v Austrálii.

Varianta poprvé odhalená v Jihoafrické republice se podle SZÚ, ač v menším počtu, objevila například ve Velké Británii, Irsku, Francii, Nizozemí, Švýcarsku a Švédsku. Mimo to kromě JAR třeba i v Botswaně, Japonsku a Jižní Koreji nebo Austrálii.

Doporučované