Hlavní obsah

Je tu nejteplejší den roku. Jedno nebezpečí přejde v druhé, varují meteorologové

Foto: Profimedia.cz

S tropy je třeba počítat hlavně v Praze, Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji.

Místy může teplota vystoupat až na 33 stupňů Celsia.

Článek

Nejdříve zátěž pro lidský organismus a doporučení vyhnout se v poledních a odpoledních hodinách námaze. A hned potom varování před prudkými bouřkami, blesky a kroupami. A aby toho nebylo málo, hned následuje varování před bleskovými povodněmi.

Tak aktuálně vypadá předpověď na nejbližší dobu. Páteční den totiž bude dle odhadů zřejmě dosud nejteplejším dnem roku, když lokálně přesáhne teplota i 33 stupňů. Varování před horkem platí podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) až do dnešní šesté hodiny večerní.

„V pátek přes naše území bude přecházet studená fronta, před ní k nám ještě bude vrcholit příliv teplého vzduchu,“ uvedl ČHMÚ. S tropy je třeba počítat hlavně v Praze, Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji.

Tou dobou se už bude překrývat právě s výstrahou před bouřkami a od půlnoci přichází varování před vydatnými dešti, které třeba na Olomoucku mohou řidiče dostat do prekérní situace. Hrozí totiž ztráta kontroly nad vozem kvůli mokré vozovce.

A po vydatných deštích pak může přijít samozřejmě blesková povodeň. Výstraha před ní platí bezmála pro celý víkend.

To souvisí s vysokou nasyceností půdy vodou díky vydatným dešťům z minulých týdnů. Ukazatel nasycení z dat ČHMÚ popisuje nasycenost území vodou pomocí výpočtů. Meteorologové upozorňují, že nejde o indikátor sucha, ale o nasycenost půdy na základě modelu bilance srážek, odtoku a celkového výparu ze zemského povrchu. Kolik vody odteče po povrchu i pod ním, pak závisí na aktuálním nasycení půdy.

Zelené území na mapě zobrazuje nasycení půdy. Čím tmavší zelená barva, tím silnější nasycení.

Slovy meteorologů pak vysoká nasycenost půdy představuje potenciální riziko zvýšeného povrchového odtoku při výskytu intenzivních srážek. Tedy velké množství deště v místech s vysokou nasyceností půdy zvyšuje riziko přívalových povodní.

Data z pozemních měření ČHMÚ jsou základem pro projekt InterSucho.cz, který zjišťuje sucho v půdě. Podle něj se nyní v Česku vůbec nevyskytují dva nejhorší stupně sucha ze šesti a výrazné sucho, tedy čtvrtý stupeň sucha, panuje na 0,9 procenta území státu. Jediným místem v ČR, které v hlubších vrstvách půdy trpí suchem, zůstávají podle vědců z projektu severozápadní Čechy. V úterý uvedli, že dostatek vláhy se projevuje i na stavu vegetace, která je v Česku s výjimkou severozápadu Čech ve velmi dobré kondici.

Letošní červen byl podle statistik ČHMÚ nejdeštivější za posledních zhruba 60 let. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Nejvíce pršelo podle meteorologů v Pardubickém kraji, kde objem srážek dosáhl téměř trojnásobku dlouhodobého průměru.

Letošní červnové vytrvalé deště provázené někde bouřkami vyvolaly na řadě míst ČR lokální povodně. Vrátily se v několika vlnách. Silně zasáhly Olomoucký, Pardubický, Moravskoslezský nebo Zlínský kraj.

Související témata:

Doporučované