Covid oddělení hlásí klid. Ale pozor na nesmysl z ministerstva, varuje lékař

Covidová oddělení českých nemocnic se v posledních týdnech úplně vylidnila. Ministerstvo zdravotnictví hlásilo ve středu pouze 27 hospitalizovaných s pozitivním testem na SARS-CoV-2.

Ani takzvaná delta varianta se tedy na počtu pacientů dosud nepropisuje a podle odborníků zatím není důvod se domnívat, že by se to mělo zhoršit.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Klid panuje i na specializovaných pracovištích, jako je infekční oddělení pražské Bulovky.

„Situace je naprosto klidná. Máme na naší klinice jednoho pacienta, v dobrém stavu. Druhého máme s podezřením, ještě nemáme výsledek dnešního testu. Ale jinak je situace naprosto klidná,“ opakuje primářka Kliniky infekčních oddělení Hana Roháčová.

Podobný stav zažívá také Všeobecná fakultní nemocnice na pražském Karlově náměstí.

„Doléčujeme postcovidové pacienty, máme tam v podstatě už všechny negativní. V pátek, v sobotu a v neděli jsme měli jednoho pacienta s covidem, který se doléčoval. Jinak jsme lidi popřekládali. S covidem se neděje nic zásadního,“ říká vedoucí lékař intenzivní péče Martin Balík.

Podle dat Ministerstva zdravotnictví není většina z tří desítek hospitalizovaných pacientů s covidem v těžkém stavu, jen několik z nich dostává podpůrný kyslík.

„Když teď dostáváte ‚těžkého‘ pacienta s covidem, tak má například orgánové transplantace, imunosupresi (potlačená imunita, někdy také uměle, aby se zabránilo reakci imunitního systému proti transplantátu, pozn. red.), nebo je onkologický. Vakcína takovému pacientovi moc nepomůže,“ popisuje Balík.

Lékaři Martinu Balíkovi rukama prošly nejhorší případy nemoci covid-19. Loni na jaře to byl také on, kdo prvnímu pacientovi v Česku aplikoval experimentální lék remdesivir. Víc než samotná nemoc teď vedoucí lékaře z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny straší špatný postup při očkování. Opakovaně upozorňuje na riziko očkování lidí, kteří covid mají nebo ho v nedávné době prodělali.

„Dostávali jsme pacienty, kterým se, bohužel, sešel covid s vakcinací. Neměli být vakcinováni, a přesto vakcinování byli, protože se tady nedodržují elementární pravidla vakcinace. Vydávají se doporučení typu, že se můžete týden, dva týdny po prodělaném symptomatickém covidu vakcinovat. To je pěkně prosím nesmysl, který pustilo do éteru ministerstvo zdravotnictví. To je špatně,“ apeluje lékař.

Ministerstvo zdravotnictví skutečně s platností od 25. června zrušilo 90denní lhůtu, po kterou si lidé po prodělání onemocnění covid-19 prozatím nemohli rezervovat termín očkování. A to především s argumentem, že je očkování potřeba uspíšit.

Co nejrychlejší očkování prosazovala mimo jiných odborná náměstkyně Martina Vašáková, vedoucí Klinické skupiny ministerstva. Očkování hned po prodělané nemoci ale doporučila také hlavní hygienička Pavla Svrčinová.

Ministerstvo tehdy ‚bojovalo‘ s lidmi, kteří si místo očkování nejprve nechají změřit hladinu protilátek. Odborníci přitom zatím bezpečnou hladinu protilátek nestanovili a nevědí ani, jak rychle se jejich množství snižuje. Obojí navíc může být individuální.

„Z odborného pohledu nic nebrání tomu, aby lidé, kteří prodělali koronavirus, se mohli očkovat ihned, jakmile jim skončí izolace a jejich zdravotní stav jim to umožní,“ vysvětlovala na konci června Vašáková, proč už se nemusí s očkováním čekat tři měsíce po prodělání nemoc.

O podání vakcíny by ale z principu měl rozhodovat lékař, který ji aplikuje. Například společnost Avenier, která provozuje rozsáhlou síť očkovacích center a v Česku se stará o distribuci vakcín od firmy Moderna a Johnson & Johnson, uvádí na svých stránkách přísnější podmínky pro očkování lidí po nemoci.

„Pokud má někdo ukončenou karanténu, očkovat se může bez dalšího prodlení. Pokud má ukončenou izolaci a byl v průběhu ní bezpříznakový nebo měl jen mírné příznaky covidu, očkování je vhodné odložit o dva týdny. V případě těžšího průběhu nemoci je nutné posoudit očkování individuálně lékařem v očkovacím centru,“ cituje Avenier doktora Jana Dvořáka z Centra Očkování a cestovní medicíny Praha 6.

Od začátku epidemie covidu-19 do konce letošního května Státní zdravotní ústav zaznamenal 1982 případů opakované nákazy s příznaky, to je méně než 0,5 procenta všech nakažených za toto období.

„Nemocnice jsou každopádně prázdné, protože se tenhle národ dokonale promořil a provakcinoval. Zatím si nemyslíme, že by se mělo něco stát s delta variantou,“ shrnuje Balík.

Připouští, že nakažlivější varianta delta, nebo také indická, může snáze nakazit třeba lidi s nedokončeným očkováním.

„Nakazí, protože je víc nakažlivá. Ale není víc patogenní než jakýkoliv jiný koronavirus. To se týkalo alfa varianty. Ty mutace déle replikují, mají větší virovou nálož, jsou více nakažlivé. Ale že by byly víc patogenní nebo takzvaně víc virulentní a víc agresivní, to vůbec není pravda,“ dodává.

Nejčerstvější data o mutacích koronaviru uvádí SZÚ k minulému pátku. V Česku dosud zaznamenal 126 případů delta varianty koronaviru.

Státní zdravotní ústav sice zaznamenal obavy lidí plynoucí z nakažlivější formy koronaviru, důvod k obavám to ale podle něj zatím není. Počty nakažených výrazně nerostou a počty hospitalizovaných klesají.

„Klinickou závažnost onemocnění delta mutací bude možné na základě dat z praxe určit až za několik týdnů či měsíců. Jde o čas pro získání relevantních údajů z jednotlivých zemí. Teprve na základě těchto dat bude možné posoudit, zda skutečně delta mutace má i klinický dopad,“ uvedla tuto středu ředitelka SZÚ Barbora Macková.

„Zaznamenáváme obavy veřejnosti ohledně možného zahlcení nemocnic a vyšší nebezpečnosti viru, ale nemáme dostatek údajů k tomu, abychom měli důvod vyslovit takovou predikci. Na místě je však stále zachovávat preventivní opatření, a to na základě vlastní zodpovědnosti každého z nás,“ dodala Macková.