Zeman rozkolísal ústavní systém a premiér se bojí, hájí ODS zrušení přímé volby prezidenta

„Přímá volba prezidenta vedla pouze k tomu, že prezident má pocit, že porušování Ústavy je dovoleno, neboť získal přes polovinu hlasů voličů, a tedy má jakýsi silný mandát k čemukoli,” napsal nedávno v komentáři pro Forum24 předseda ODS Petr Fiala.

Reagoval tak na dva měsíce trvající spory kolem odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jmenování Michala Šmardy (oba ČSSD). Podle řady ústavních expertů je otálení Miloše Zemana neústavní.

Fiala tak rozpoutal debatu o možném návratu k nepřímé volbě hlavy státu, tedy ke stavu před rokem 2013, kdy lidé poprvé zvolili Zemana na Hrad.

„Došlo k rozkolísání ústavního systému. Ten fungoval velmi dobře před zavedením přímé volby prezidenta. My reagujeme na to, že nejen Miloš Zeman, ale jakýkoli jiný prezident může rozkolísat ústavní systém za situace, kdy máme slabého premiéra, jako je Andrej Babiš,“ říká v Duelu poslanec ODS Martin Baxa.

Patová situace z posledních týdnů je podle Baxy i důsledkem toho, že Andrej Babiš nechce na prezidenta podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.

„Vidíme, že se (Andrej Babiš) bojí, že neumí reagovat na kroky pana prezidenta. Obětuje politický rozměr premiérského úřadu tlaku prezidenta, kterého potřebuje. Prezident Zeman, který bezpochyby získal ve volbách silný mandát, pak napíná ústavní zvyklosti v době, kdy se sice zavedla přímá volba, ale nezměnily se prezidentské kompetence,“ myslí si Baxa.

Feri ale není přesvědčený, že by návrat k nepřímé volbě něco změnil. „Nejsem nakloněný tomu, abychom udělali krok zpátky kvůli jediné zkušenosti. Není to tak, že by nepřímá volba produkovala dobré kandidáty, kteří se dokážou podřídit slovu premiéra.“ Poukazuje na příklad Slovenska, kde přímá volba vyprodukovala „kvalitní prezidentku“ Zuzanu Čaputovou.

„Síla Ústavy pochází i z toho, že je určitým způsoben neměnná, že se určité nedostatky řeší jejím výkladem. Je otázka, co by Ústavní soud (na kompetenční žalobu) řekl. My řešíme to, jestli by řekl, kdy by tak prezident měl učinit (jmenovat nominovaného ministra), ale lhůtu Ústavní soud stejně říci nemůže,“ dodává Feri.

Řešením by podle něj mohlo být omezení kompetencí prezidenta. „Bavme se o tom, jestli chceme mít prezidenta jako kladeče věnců, jako honosného ceremoniáře, jako je to například v německém kancléřském systému. To si dovedu představit. Ale takovou změnu Ústavy nedokážeme vyřešit za dva roky,“ říká Feri.

Nápad zrušit přímou volbu schytal kritiku také kvůli tomu, že prezidentské volby mají nejvyšší účast a lidé jsou podle průzkumů spokojení, že můžou prezidenta vybírat přímo. „ODS otevřeně vzkazuje občanům: Demokracii omezíme, jste hlupáci, protože špatně volíte,“ napsal hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Baxa ale odmítá, že by návrh znamenal, že voliči nejsou podle ODS kompetentní zvolit dobrého prezidenta.

„Silně se bráním tomu takhle tu otázku stavět. My jsme ale před lety nechali kompetence prezidenta z doby nepřímé volby a dostáváme se do veliké tísně, když ústavní činitelé nerespektují ústavní pořádky, které tu byly. Nerespektují to, že jsme parlamentní republika,“ míní Baxa.

I předešlé hlavy státu – i když v menší míře než Zeman – měly k některým nominantům na vládní funkce výhrady. Václavu Havlovi se nelíbil Miroslav Grégr, Václavu Klausovi Karolína Peake, Karel Schwarzenberg či David Rath. Nakonec byli všichni jmenováni. Na rozdíl od Miroslava Pocheho, který do funkce ministra zahraničí přes Zemana neprošel.

Zda Miloš Zeman porušuje Ústavu či nikoli, může rozhodnout Ústavní soud. Skupina senátorů připravuje na prezidenta ústavní žalobu. Aktuálně ji doplňují právě o nečinnost při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD).

Přímou volbu prezidenta zavedla v Česku vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Byla odpovědí na předešlou, druhou parlamentní volbu Václava Klause. Tu provázelo zastrašování, někteří poslanci dokonce obdrželi obálky s nábojnicemi.