Článek
Ministerstvo financí vedené Václavem Klausem tajně odeslalo na přelomu 80. a 90. let do Sovětského svazu půjčku přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů. Napsal to deník Hospodářské noviny ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz, týdeníkem Respekt a protikorupční organizací Observation post (dříve Růžový panter).
„Je to neuvěřitelná snůška lží,“ řekl na dnešní tiskové konferenci Václav Klaus.
Podle deníku ale existuje dopis z prosince 1989, ve kterém Klause jako ministra financí před odesláním půjčky do Ruska varoval tehdejší ředitel Československé obchodní banky (ČSOB) Rostislav Petráš.
Klaus to ale v dnešním vyjádření popřel. Podle něj šlo pouze o řešení následných dopadů půjčky.
„Dopis se týkal pouze krytí případné ztráty, kterou by ČSOB jako banka státu mohla utrpět. Nebyl o půjčce jako takové, ale jen a jedině o tom, kdo z úřadů by případně kryl ČSOB vzniklou ztrátu,“ vysvětloval Klaus.
Klaus: Nešlo o nové rozhodnutí
O poskytnutí půjčky se rozhodlo 10. listopadu 1989, týden před krvavým zásahem proti demonstrantům na Národní třídě. Dohodu o úvěru se Sovětským svazem tedy uzavřela ještě komunistická vláda premiéra Ladislava Adamce. Díky poskytnuté částce měl získat Sovětský svaz zdroje na nákup československých strojů.
Jenže podle Hospodářských novin peníze odešly až po pádu komunistického režimu na konci roku 1989. Od 10. prosince se už ujal vlády kabinet národního porozumění Mariána Čalfy, ve kterém Klaus zastával post ministra financí.
„I po 17. listopadu 1989 existovala u nás právní kontinuita s tisíci rozhodnutími předchozích vlád. Proto nešlo o žádné rozhodnutí nového ministra financí. Aby půjčka nebyla realizována, musela by tehdejší Čalfova vláda dohodu vypovědět,“ dodává Klaus.
S návrhem na poskytnutí miliardového úvěru Sovětskému svazu přišel v dubnu 1989 úředník Ministerstva financí Zdeněk Rachač, který měl také zajistit odeslání prostředků po listopadu 1989.
„Jeho jméno si nepamatuji. Byl asi jedním z tisícovky úředníků, kteří na Ministerstvu financí pracovali. Ač Hospodářské noviny tvrdí, že byl mým poradcem, v žádném případě mým poradcem nebyl,“ řekl Klaus na tiskové konferenci.
Kde skončily peníze?
Co se stalo s půjčkou zaslanou Mezinárodní bance hospodářské pomoci, kterou založili Sověti s dalšími státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, není jasné, uvádí HN. Úvěr se podle nich stal v 90. letech součástí takzvaného ruského dluhu, o kterém politici tvrdili, že obsahuje pohledávky z předlistopadových dob.
Podle písemnosti, v níž Rusové dluh uznávají, odešlo Sovětům přibližně 1,3 miliardy amerických dolarů, uvádí deník. Peníze zaslané Klausovým ministerstvem tak podle něj představovaly přibližně třetinu celkové pohledávky vůči Rusku, který i s pohledávkami z předlistopadové éry činil zhruba 100 miliard korun.
Poskytnutí peněz Rusku Klaus podle HN na počátku 90. let nepřiznal poslancům Federálního shromáždění. Pouze jim řekl, že se stát kvůli zahraničním pohledávkám zadlužil u státní banky.
Po roce 1989 se Česko pokoušelo po Rusku dluh v celkové hodnotě 3,6 miliardy dolarů získat zpět. Za vlády bývalého premiéra a současného prezidenta Miloše Zemana zhruba dvě třetiny dluhu odkoupila od státu bez výběrového řízení společnost Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nevýhodně.
Do vedení Falkon Capital později podle HN, Aktuálně.cz i Respektu nastoupil zmíněný úředník Ministerstva financí Rachač, který půjčku Rusku prosazoval. „Jsem v důchodu a nebudu se o tom bavit,“ řekl nyní HN Rachač.
V srpnu 2013 schválila vláda premiéra Jiřího Rusnoka dohodu s Ruskem o splacení zbytku dluhu. Česko podle tehdejšího Rusnokova vyjádření mělo získat ze zbytku dluhu přibližně 80 procent, tedy minimálně 6,5 milionu dolarů. Před Vánoci 2013 ruské ministerstvo financí oznámilo, že dluh vůči Česku byl uhrazen dodávkami průmyslové produkce a částečně penězi.
