Článek
Vybudování Českého onkologického institutu má řídit pracovní skupina pod vedením ředitele FN u svaté Anny Vlastimila Vajdáka.
Jenže stavbu onkocentra už od samého počátku provází několik kontroverzí. Především je to načasování několik měsíců před volbami. Jak popsaly Seznam Zprávy, Babiš už nejméně od léta minulého roku plánuje postavit značnou část své předvolební kampaně na tématu onkologické prevence.
Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného. Jenže odborníci se ani zdaleka neshodnou na tom, že utratit 7 miliard za novou stavbu je ten správný postup v boji s rakovinou.
Předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová má k Babišově projektu přinejmenším rezervovaný postoj.
„Jako onkologové ve výboru České onkologické společnosti s tím nesouhlasíme, protože to nezapadá do námi nastavené koncepce a plánů, jak dál chceme rozvíjet onkologii,“ řekla nedávno Prausová pro Seznam Zprávy.
Zdravotnictví je politika
Předsedkyně onkologické společnosti dnes při prezentaci projektu nebyla přítomna a nahradil ji na pódiu ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Marek Svoboda.
„Zdravotnictví je politika. Mohu vám naprosto čistě říct jako ředitel ústavu: Rád vyhovím jakémukoli demokraticky zvolenému politikovi, který mě podpoří či požádá o to, abych mu pomohl vypracovat jakýkoliv projekt na prevenci. Protože tady jde o zdraví lidí a budu jenom rád, když jakýmkoliv způsobem zpropagujeme prevenci rakoviny,“ řekl Svoboda na otázku, zda představení onkocentra vnímá jako součást kampaně ANO.
Masarykův onkologický ústav mimochodem podle dnešní vládní prezentace dostane nový pavilon onkologické prevence a centrum pro inovativní a podpůrnou péči, dohromady přibližně za miliardu korun.
Že celý projekt postrádá posvěcení od odborné onkologické společnosti, zároveň znovu připustil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Předběžně už jsme o tom komunikovali s paní docentkou (Prausovou, pozn. red.) a mým cílem zkrátka bude sjednotit ty názory, pokud možno, a najít nějaký průsečík, který si myslím, že se najít dá. Je to otázka spíše následující debaty v příštích týdnech a měsících,“ řekl Vojtěch na dotaz, proč do projektu není zapojena předsedkyně onkologické společnosti.
Onkologové podle něj už nějakou dobu jednají s ministerstvem pod taktovkou jeho náměstkyně Martiny Vašákové.
Onkocentrum místo traumacentra
Dalším velkým problémem je umístění stavby do areálu FN Královské Vinohrady.
Toto řešení se zrodilo zřejmě letos v zimě, kdy Babiš jmenoval ministrem zdravotnictví ředitele vinohradské nemocnice Petra Arenbergera. Jenže na pozemku, kde chce nyní Babiš postavit centrum onkologické prevence, má podle dlouho chystaného plánu vzniknout traumatologické centrum. Tedy nemocnice určená pro velký počet pacientů s vážným zraněním, například při železničním neštěstí nebo přírodní katastrofě.
Velkým podporovatelem této myšlenky byl až donedávna také ředitel Arenberger. Byl to právě on, kdo s hlavním městem Prahou vyjednal směnu pozemků na hranici areálu nemocnice, aby mohl traumacentrum postavit. Nyní jen složitě vysvětluje svým zaměstnancům a kolegům, že místo traumacentra vznikne odborné pracoviště úplně jiné.
Stavba traumacentra je navíc pevně ukotvena v dokumentech, díky kterým fakultní nemocnice na Vinohradech pozemky získala.
V první řadě je traumacentrum explicitně uvedeno ve smlouvě o směně pozemků. Za FN Vinohrady je na ní podepsaný Arenberger, za Prahu primátor Zdeněk Hřib. Plán na stavbu traumacentra je zároveň součástí podkladů, na základě kterých směnu pozemků odsouhlasili pražští zastupitelé.
První strana smlouvy na směnu pozemků, podepsané za FN Královské Vinohrady ředitelem Petrem Arenbergerem.
Jako pozemek pro stavbu traumacentra tuto směnu posvětil také třeba pražský Institut plánování a rozvoje (IPR). A v neposlední řadě počítá se stavbou traumacentra i platné stavební povolení a rozhodnutí o umístění stavby.
Ministerstvo proto nyní zkoumá, jestli stát vůbec může onkologické centrum v areálu nemocnice legálně postavit.
„Budeme provádět studii proveditelnosti, budeme zkrátka chtít vědět všechny tyto detaily, které se případně budou muset upravit,“ řekl na dotaz redakce Vojtěch.
Petr Arenberger mezitím odmítá přiznat, že kvůli Babišově onkologickému centru skončí jeho traumacentrum na smetišti dějin.
„Bude se jednat o projekt, který se sem s největší pravděpodobností vejde nebo bude propojen s tím případným traumacentrem. Musíme realisticky vycházet z toho, že peníze zatím jsou na Český onkologický institut. Určitě se budeme snažit, aby traumacentrum nebylo upozaďováno,“ řekl na dotaz Seznam Zpráv Arenberger.
Babiš: Já jsem to vymyslel
Premiér Andrej Babiš má v otázce dalšího osudu traumacentra jasno. Na rozdíl od „jeho“ onkocentra se zkrátka na traumatologické centrum nenajdou peníze.
„Víte, proč to traumacentrum nikdo nepostavil? A já myslím, že ho ani nikdo nikdy nepostaví. Toto je ideální místo na to, aby tady stál pražský žluťák, pokud vám to něco říká, ten je v Brně. Jediná onkologická nemocnice,“ rozohnil se Babiš při představení projektu onkologického centra.
„Je to projekt, který jsem já vymyslel. Pokud se ptáte na paní Prausovou, tam jsem byl. Motol by chtěl taky onkologické centrum za 4 miliardy (Jana Prausová vede Onkologické oddělení Fakultní nemocnice Motol, pozn. red.). Ptejte se pana ředitele Arenbergera, proč mu nikdo nepostavil to traumacentrum, projekt z roku 2009. Proč to nikdo neudělal?“ ptá se premiér.
Tvrdí také, že nakonec se mu snad podaří přesvědčit pro projekt patřící do jeho volební kampaně i předsedkyni onkologické společnosti.
„My jsme s ní jednali, já myslím, že ona to pochopila, ten projekt. Já mám z toho pocit, že vám vadí, že bychom konečně mohli něco v Praze postavit,“ dodal premiér.
