Článek
Letos zámek vydělá méně než v loňském roce, lidí chodí srovnatelné množství, ale sezona je zkrácená, řekl ČTK Vavříček.
„Hlavní příjem pochází ze vstupného, pronajímáme také dvě apartmá, je tu restaurace na nádvoří. Zámek si na sebe ale zdaleka nevydělá. Opravy nikdy nekončí, v současnosti je hotovo asi 80 procent potřebných oprav, pokračuje oprava střech, fasád, natírají se okna. Investoval jsem do zámku všechno, co jsem měl. Měl jsem dřív obchod se starožitnostmi, je to moje celoživotní radost. Říkám, že zámek je největší starožitnost,“ poznamenal Vavříček.
Opravy financuje pouze z vlastních zdrojů, o dotace ani nezkouší žádat. „Mám zkušenost, že je to velmi drahé a velmi složité. Zpočátku nějaké dotace byly, ale nevyplatí se to,“ uvedl. Snaží se zámek opravovat tak, aby se co nejvíc blížil původní podobě, v roce 2008 dokonce získal titul nejlépe opravená památka jižní Moravy.
Zámek koupil za dva miliony korun v roce 2004 od tehdejšího majitele Alexandra Kálnokyho, který jej získal v restitučním řízení. Kolik od té doby investoval do oprav, nechce ani odhadovat. Zámek původně nebyl v dobrém stavu. „Střecha byla děravá, stropy propadlé na několika místech, chyběla okna, dveře i podlahy. Říkávám, že byl zámek v takovém stavu, že mohl klidně za hodinu spadnout,“ dodal Vavříček.
Zámek láká obvykle tuzemské návštěvníky a rodiny s dětmi. Na rozdíl od státních památek nenabízí komentované prohlídky, zato si mohou návštěvníci v interiérech na všechno sáhnout, na židle mohou sedat. „Z vnitřního vybavení zámku nezbylo vůbec nic. Část vybavení skončila na jiných zámcích v okolí, hraběti Kálnokymu se jej ale nepodařilo získat zpět. Interiéry tedy vybavujeme tím, co se podaří získat, odkoupit nebo najít,“ dodal majitel zámku.
Kromě prohlídek nebo pronájmů ke svatbám nabízí letovický zámek i často obměňované výstavy, pravidelné burzy starožitností a sběratelských kuriozit a další akce.
Letovický zámek má bohatou historii, původní zmínka o dřevěné tvrzi na jeho místě pochází už z let 1250 až 1274. Hrad, který zde byl později vybudován, dobyli a zničili v roce 1424 husité. Přestavba hradu na původně barokní zámek se uskutečnila v druhé polovině 17. století, kdy jej vlastnil ostřihomský arcibiskup Jiří Szelepczenyi z Pohronce. Rodina Kálnoky z Köröspataku vlastnila zámek od roku 1820 a dala mu po empírových a pseudogotických úpravách současnou podobu.
Po roce 1945 byl zámek majetkem státu, sloužil například jako internát, oprav se ale ve 20. století nedočkal.
