Je to jedna z největších humanitárních katastrof, říká expert o Sýrii

Statisíce obětí, miliony lidí, kteří ze země uprchli, hluboká humanitární a ekonomická krize. I takové jsou důsledky syrské války. Konfliktu, který se v zemi rozhořel před 10 lety a jeho konec je stále v nedohlednu.

„Jedná se o jednu z největších humanitárních katastrof 21. století. Všichni si pamatujeme migrační krizi z let 2014 a 2015 a způsob, jakým rezonovala v evropské politice. A koneckonců i v té české. Válka v Sýrii dobře poukázala na náš nezájem o humanitární otázky a velmi omezenou schopnost soucitu s oběťmi současných válek. A také na to, že dění v evropském sousedství, pokud to necháme rozvinout do takových rozměrů jako v Sýrii, má samozřejmě dopad i na Česko,“ říká v Checkpointu Jan Daniel, analytik Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Blízký východ.

Daniel syrskému konfliktu přičítá i změnu vnímání role Západu, tedy mimo jiné Spojených států, a Ruska ve světě. „Velmi omezená aktivita západních zemí – evropských i USA – v Sýrii a naopak poměrně výrazná ruská intervence pomohly ukázat dlouhodobější trendy v mezinárodní politice. Tedy přechod od americké dominance k současnému světu, v němž soupeří více velmocí,“ podotýká expert v podcastu.

Podle analytika Daniela se ale konflikt také lokalizoval: „Na mnoha místech Sýrie, kde se bojuje, to už není o velkém soupeření velmocí nebo povstalců proti režimu. Spíš jde o boje o rozdělení moci mezi klany a skupinkami v konkrétních městech nebo regionech. Soupeří třeba o nadvládu nad pašeráckými cestami nebo nad checkpointy. Může nám to připadat jako marginální problém, ale násilí, které z toho plyne, pořád stojí lidské životy.“

I přes taková dílčí soupeření se ale dá pojmenovat základní osa bojiště války v Sýrii. Bojuje se například v Idlibu na severozápadě země, a to mezi zbytky islamistické opozice a Tureckem na jedné straně a syrským režimem a Ruskem na straně druhé. Oblast Idlibu je podle Daniela uzavřená, jde o jakési ghetto kontrolované i spojenci islamistické organizace Al-Káida a dalšími podobnými skupinami. A ty bojují i o moc mezi sebou.

V Sýrii si vyřizují účty i Izrael a Írán – a jejich spojenci. „Jde o něco, co podle mě česká média moc nereflektují. Izrael periodicky, víceméně každý měsíc, bombarduje íránské pozice a pozice šíitských milicí prakticky po celé Sýrii. Není to výrazný konflikt, ale útoky stojí životy desítek lidí každý měsíc,“ poznamenává Daniel.

Další rovinou syrské války je i přetahování mezi Ruskem, USA a Tureckem o území ovládané Kurdy na severu a severovýchodě země. Turecko okupovalo značnou část syrského území, kam dosadilo i vlastní správu a spojence ze syrské opozice. Na hranicích okupační zóny potom dochází k lokálnímu bombardování, přestřelkám i ostřelování.

Zahraniční mocnosti jsou do jisté míry zodpovědné za to, že je válka v Sýrii i nadále aktivní. Na jejím počátku, pár let po povstání, podpořilo Turecko a státy Perského zálivu ozbrojenou opozici proti režimu Bašára Asada.

„Podpořily je třeba pomocí dodávek zbraní nebo munice. Část opozice, v případě Turecka a zálivových států islamistická, měla prostředky, aby byla schopna na útoky syrské armády reagovat a odolat jim,“ dává příklad odborník.

Podobnou vzpruhu ale dostal i syrský režim o několik let později. „V roce 2015 to pro změnu vypadalo, že je režim Bašára Asada na pokraji svých sil. V jižní i severní Sýrii došlo k úspěšným ofenzivám části opozice, a to i v pro režim důležitých pobřežních oblastech. V tu chvíli se do konfliktu zapojilo Rusko se svým letectvem a dokázalo útok rebelů zastavit ze vzduchu,“ říká v podcastu analytik Ústavu mezinárodních vztahů.

V Sýrii teď panuje jakési studené příměří, kdy žádná ze stran současného konfliktu není schopna plně přetlačit tu druhou. Jan Daniel nicméně vidí spojitost mezi prodlužováním války a angažovaností zahraničních mocností.

„Pokaždé když to vypadalo, že nějaká strana dokáže prosadit svou vůli a zvrátit konflikt na svou stranu, došlo k tomu, že se buď zapojili noví zahraniční aktéři, nebo ti, co už ve válce byli aktivní, se angažovali výrazněji. Tím se jim podařilo vrátit válku do nějakého statu quo, byť trochu proměněného,“ dodává v Checkpointu odborník.

Celou aktuální epizodu podcastu Checkpoint si poslechněte v přehrávači v úvodu článku.