Článek
Příštích 14 dní od pondělí je jasných - žádné představení v kinech. Vstup zakázán. To je ale také jediná jistota, kterou dnes filmový a distribuční průmysl má.
„Nevíme, na jak dlouho zavření kin platí a s jakými pravidly se budeme vracet do provozu. Nastává nejhorší scénář ze všech: start-stop systém. Ten je pro ekonomiku smrtící a důsledky budeme sčítat dlouhé měsíce a možná i roky,“ říká Jan Bradáč, šéf druhé největší tuzemské sítě kinosálů, kterou zastřešuje společnost CineStar.
Ta měla loni tržby mírně nad jednou miliardou korun, letos to bude podle Jana Bradáče přinejlepším čtyřicet procent loňského výsledku. Podobně odhaduje výhled na celý trh.
„Měsíčně přicházejí česká kina jen ze vstupného o více než 200 milionů korun. Celkem tak loni tržby byly 2,6 miliardy, ale letos se budeme na jednu miliardu dívat jen z velké dálky,“ tipuje s tím, že situace se může ještě zhoršit, pokud budou kina zavřená déle než prozatímních čtrnáct dní. Ke konci srpna se ze vstupenek vybralo za celý rok přesně 770 milionů.
Situace se přitom před kino-lockdownem z hlediska návštěvnosti zlepšovala. Po zavřeném jaru lidé postupně začali chodit a nejvíc jich bylo na konci prázdnin. To byla kapacita meziročně naplněná zhruba z osmdesáti procent. S opětovným zavedením roušek ve vnitřních prostorách a po vyhlášení nouzového stavu tento týden pak nastal opět strmý pokles.
„V plnotučném stavu, tedy před březnem 2020, jsme zaměstnávali až 500 lidí ve 13 pobočkách po celé zemi. Pak se číslo smrsklo zhruba na čtvrtinu. Teď končí práce pro brigádníky se zavřením kin a pro kmenové zaměstnance vymýšlíme jiný program,“ dodává Jan Bradáč.
Firmy provozující kinosály rozbíhají také jednání s majiteli obchodních center a nemovitostí, v nichž filmy hrají, o nájemném a pochopitelně škrtají investice do modernizace technického vybavení. Z hlediska státních podpor si zatím mohly sáhnout na program COVID Nájemné, pomoc poskytl Státní fond kinematografie a jinak se na ně vztahují všechny podpory jako na ostatní komerční společnosti. „Pokoušíme se teď dostat do dalšího kola programu COVID Kultura,“ říká Bradáč.
Ten vzniká na Ministerstvu průmyslu a obchodu a ideálně by v něm měla být až jedna miliarda korun. Natažených rukou je ale hodně, celá „komerční kultura“ včetně živnostníků z řad herců, hudebníků a zpěváků. Ti by mohli čerpat jednorázový příspěvek až ve výši 60 tisíc korun na hlavu.
První výzva se moc nepovedla, podmínky čerpání byly příliš přísné a špatné cílené, takže se z připravených 900 milionů zvládlo dostat k firmám jen 150 milionů korun.
Ve světě se přitom kina zavírají i dobrovolně. Nadnárodní síť CineWorld, která v Česku vystupuje pod značkou Cinema City, a je tak konkurentem pro Bradáčem vedený CineStar, oznámila zavření všech provozů v USA a v Británii.
Důvodem je kromě nízké návštěvnosti z důvodů obav lidí před nákazou také málo filmů a velkých premiér. Spojené nádoby fungují a velká studia nechtějí vypouštět filmy, které by tím pádem měly málo diváků, a tudíž tržeb. Nejlepším příkladem je stále odkládaná premiéra nové bondovky.
V Česku je situace prý o něco lepší s tím, jak distribuci plní tuzemské filmy, které jsou u lidí oblíbené. „Příští týden měl vstoupit do kin například dokument o Karlu Gottovi, lístků už bylo prodaných dost, ale premiéra musí být odložená. Pro tuzemská kina má smysl mít otevřeno, i když je diváků méně. Ta americká kina takový luxus nemají, potřebují anglicky mluvící produkci,“ vysvětluje Jan Bradáč.
Co bude dál? „Měli jsme trh rozeběhnutý a měl potenciál, který šel vytěžit. Do konce roku je ještě naplánovaná řada českých filmů s diváckým potenciálem. Teď se situace vrací o několik měsíců zpět. Musíme být trpěliví, ale bude velmi obtížné lidem zase vysvětlit, že jsme otevřeni.“
