Článek
Třináct let vyrážel jako zdravotnický záchranář lidem pomáhat. A i po loňském odchodu mu tahle vlastnost zůstala. Když se do Česka dostal vir SARS-CoV-2, oblékl Vít Samek opět „uniformu“. Tentokrát však jinou.
„To, co se dělo ve zdravotnictví, bylo hrozně zajímavé. Tak jsem se rozhodl nastoupit na Bulovku na urgentní příjem, z kterého se stalo covidové ARO,“ popisuje Televizi Seznam Samek. Ze záchranáře se rázem stala sestra na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Mezi některými lidmi se vžila představa, že o život na ARO bojují lidé, kteří by stejně do několika týdnů zemřeli. Samek to však popírá.
„To je naprostá kravina. Samozřejmě, že tam máme polymorbidní obézní pacienty, kteří u tohohle onemocnění vlastně nemají šanci. Rozhodně jich není většina. Průměrný pacient je mezi 60-80 lety, který není nijak závažně nemocný,“ přibližuje.
Podle Samka jde třeba o pacienty s cukrovkou a vysokým tlakem, kteří však na své nemoci berou léky a jsou podle něj „úplně ve freshi“.
V polovině prosince se rozhodl dát Vít Samek v nemocnici výpověď. Psychicky nezvládá velké množství pacientů, kteří na oddělení umírají. „Na záchrance se dostanete k peklům. Vidíte hnusné věci, ale jen občas. Já prostě na tohle nejsem dělaný. Nejsem stavěný na to, aby mi polovina pacientů zemřela. Je to divný svinstvo. V pátek se s lidmi bavíte, jsou úplně orientovaní a vlastně spokojení. V sobotu jsou špatní, v neděli na rouře (plicní ventilátor, pozn. red.). A v pondělí jsou mrtví,“ líčí.
Vít Samek přiznává, že fakt, že mu na začátku listopadu zemřel na covid-19 sedmašedesátiletý otec, hrál v jeho rozhodování o odchodu roli. Nemoci podlehl na stejném oddělení, kde on sám pracuje.
Jeho první služba dva dny po smrti otce skončila předčasným odchodem domů. Všichni pacienti mu ho připomínali.
Vyměnil jednomu pacientovi lék a pak se zeptal kolegyní, zda jich je dost a může jít pryč. „Pak jsem si zevnitř osprchoval štít slzami a šel domů a musel si dát týden pauzu…,“ dodává Samek.
Druhý příběh pojednává o Barboře Tomšů. Je to máma tří dětí. Normálně pracuje na novorozenecké intenzivní péči. Nyní se rozhodla z mateřské pomoci kolegům. Zlínská nemocnice Tomáši Bati totiž patří mezi nejzasaženější v celém Česku.
Místo miminek nyní chodí Barbora Tomšů zachraňovat lidi, kteří bojují o život na covidovém ARO. Překvapilo ji, jak má nemoc u pacientů, kteří leží na oddělení, rychlý průběh.
„Když jsem po jedné noční odcházela, loučila jsem se s pacientem, který byl na kyslíku, měl vysoký průtok do nosu. S úsměvem, i když unaveným, ale úsměvem se se mnou loučil. Když jsem ten samý den večer přišla na další noční, byl uspaný, intubovaný a v pronanční poloze na břiše.“ To je často poslední krok, kterým se snaží lékaři na jednotkách intenzivní péče své pacienty zachránit. „Bylo mi z toho do breku,“ říká Tomšů.
Strach z nakažení neměla. Koronavirus už prodělala, i když se snažila pečlivě chránit sebe i rodinu. Její matka covid-19 zlehčovala a i s příznaky navštívila těhotnou dceru, Barbořinu sestru. A přes ni pak nakazila celou rodinu. Tomšů nechápe, proč lidé včetně její matky koronavirus zlehčují.
„Proč mají takový přístup k nemoci Pirk, Ludvík, Šmucler? Proč má takový přístup spousta lidí? Nechápu to. Lidé i od lékařských kapacit slyší, že to je chřipečka. Jak si to pak mají přebrat?“
Barbora Tomšů je astmatička, což je u covidu-19 těžká komorbidita. I mladí astmatici na nemoc umírají. Neměla však strach o sebe, ale o nejmladší dceru. „Prodělala na jaře vzácný Kawasakiho syndrom. Ale nakonec jsem z rodiny měla nejtěžší průběh já. Pět dní jsem se vůbec nebyla schopná postarat o děti.“
Čtvrtý den poté, co jsem měla příznaky, se dostavila zimnice, vysoká horečka, průjem, bolesti břicha, zad, hlavy, kloubů a zubů. Úplně všeho. Byla jsem malátná a nemohla ani vyjít do patra, natožpak abych tam vynesla maličkou. Ani po císařském řezu jsem se necítila tak hrozně.“
Už druhý měsíc tak Barbora Tomšů kromě starosti o tři děti dál neúnavně bojuje o životy pacientů. A i několik hodin před Štědrým dnem jde na noční.
Pořad Detail vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 21:25. Archiv pořadu najdete zde.
